Lights Out-two

7. února 2009 v 11:18 | ©Bellatrix |  Lights out
Chapter two

000

"Ty nevěříš v boha," poznamenal jsem.

"Nevěřím."

"Jsi přece ateista."

"To jsem," přiznal, zavřel oči a opřel hlavu zpět o opěrku.

"Tak...proč jsi ho hledal?"

"Chtěl jsem zjistit, zda je skutečný."

Definovat slovo šílenství, je jako dělat stejnou věc zas a znovu a očekávat od tohoto bádání různé výsledky. Začínal jsem vážně pochybovat o svém duševním rozpoložení. Myslej jsem si, zas a znovu předpokládal, že už ho znám, že vím co od něj očekávat, že umím předvídat jeho reakce a chápu chladnou logiku všeho co dělá, jak to dělá a hlavně proč to dělá. Když se pak dmu pýchou nad svým triumfem, udělá něco šíleného. Poruší své zásady, jde mimo svůj charakter a přesvědčení. Obávám se o jeho duševní zdraví a on by měl o to mé. Stejně jako dnes, zapřisáhlý ateista vpáčí nůž do zásuvky, jen proto aby zjistil, zda je Bůh opravdu skutečný. Minimálně jeden z nás by si zasloužil relaxační víkend na psychiatrickém oddělení.

"Našel jsi, po čem jsi pátral?" Optal jsem se a posadil jsem se vedle něj, na boční opěrku.

"Ne," přišla odpověď doprovázená hlubokým povzdechem. Nezněl zklamaně, spíš podrážděně. Je podrážděn skutečností, že marnil svůj čas pro nic za nic.

"Proč zrovna tento způsob, proč cestou skrz elektriku," uvedl jsem "Co tě k ní vedlo?"

Opět otevřel oči a pohlédl na mě. "Na klinice byl kluk, co se toužil setkat s Bohem. Byl si jistý, že existuje. To je to co mi chybí... jistota. Udělal jsem to, abych ho mohl pozdravit, říct mu ahoj a zase jít. Já vím, já nevěřím v Boha, ale miliardy jiných lidí v něj, ať v té či oné podobě věří. Možná se něco chystá, možná apokalypsa. Možná nás ten kluk měl před něčím varovat. A nebo strávil příliš času omíláním slova božího, možná mu to vlezlo na mozek. Ať je to jak chce, každopádně nechci se s ním setkat tváří v tvář až na věčnosti."

"Ale, vždyť jsi ho neviděl."

"Pravda. Neviděl. Ve své vlastní kanceláři, se napojím na svou vlastní zásuvku, úplně zbytečně. Cuddyová by mi měla platit dvojí plat, možná už nebude potřebovat elektrikáře."

"Tady nejde o tvoji kancelář. Gregu, mohlo tě to zabít krucinál."

"Ne, nemohlo."

"Vzpomněl sis předtím na mě? Vzpomněl sis na mě, než jsi to udělal?"

"Bál jsem se, že tam nebudeš až se proberu." Zněl vážně upřímně. "Ale nepotřebuju tvé svolení k tomu, abych si dělal co uznám za vhodné se svou vlastní zásuvkou, strkal jsem ten nůž do zásuvky, nezval jsem ho na rande, pokud je tohle to o co ti celou dobu jde."

Tohle jsem nechtěl. Tohle není to co jsem chtěl slyšet.

"Kdyby ses probral a já tam nebyl, co by jsi udělal?"

"Byl bych naštvaný."

Vážně? Nečekané. "Byl jsi vždy ateista, Gregu?"

"Ne."

Obočí mi vylétlo vysoko do vlasů. Přemýšlej jsem nad co nejšetrnější formulaci otázky, kterou jsem se chystal položit. Nechtěl jsem aby byl zbytek noci podrážděný. Nejlepší variace která se nabízela, byla: "Co tě donutilo změnit názor?"
Obrátil oči v sloup. "Můj otec, chtěl být vždy dobrým křesťanem. Ale věděl jsem o co mu už tenkrát skutečně šlo. Můj otec je správňák a bere vše co mu církev s Bohem v čele nabízí. Budu raději riskovat pražení se v ohni pekelném po zbytek věčnosti, než riziko představy pěti minut v nebi s mým otcem."

Greg nikdy o svém otci přiliž nemluvil. A když mluvil, jeho slova kypěla hněvem a opovržením. Ani dnes neudělal výjimku. Osmačtyřicet let hluboké nenávisti vůči otci v něm, bylo zakořeněno skutečně kvalitně. Neměl jsem zájem se o tom bavit, zvláště pak vůbec ne za předpokladu,že začátky naší dnešní konverzace směřovaly poněkud jinam. Bylo načase zbavit se tohoto tématu a to co nejrychleji.

"Mělo to být jinak."

"Co? To s mým otcem?"

"Ta tvá ochybnost o existenci Boha."

"Věříš v Boha, Jimmy?"

"Ano."

"Nebojíš se?"

"Čeho konkrétně?"

"Bůh tě hlídá. Nadržuje těm bez hříchu a po ostatních hází kameny. Buď opatrný Jimmy."

"O čem to teď mluvíš?"

Jeho oči se opět zastavily na mě s jejich pohledu by zamrzlo i samo peklo. "Ty jsi byl třikrát ženatý muž, každé ženě jsi udělal dítě a nyní trávíš veškerý svůj volný čas jedním s nejvyšších hříchů, kurvíš se s chlapem a vůbec ti to nevadí. Kdyby to Bůh věděl, už by tě dávno sestřelil bleskem, ty hříšníku."

000
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tobari-chan | E-mail | Web | 13. června 2009 v 17:21 | Reagovat

Teda teta Bella, po prvých dvoch kapitolách som teda hotová. Páči sa mi tvoj štýl písania a milujem tento pár, čiže som mala z čítania fakt super zážitok ^^ Páči sa mi to, veľmi sa mi to páči... vrhám sa na tretiu kapitolu:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama