Náměsíčný

14. března 2009 v 8:08 | ©Ravenablue

Název povídky: Sleepwalker/Náměsíčný
Autorka originálu: julesmonster
Přeložila: Ravenablue
Fandom: HP
Pairing: Snarry
Pokračování: Ne.
Stručně: Potter a Snape mají problém. Jedná se o dosti delikátní záležitost, podaří se jim záhadu rozřešit?
Varování: +12
Poznámka Belly: Děkuji ti Ravenko, že jsi se uvolila k překladu....:)

000

Harry absolutně netušil kde je a jak se na ono neznámé místo vlastně dostal. Jedno však věděl jistě, nebyl sám. Ležel sice v posteli, ve stejné pozici jako když se včera ukládal ke spánku, ale tato postel byla o poznání pohodlnější než jeho v Nebelvírské věži. Tedy ta postel, do které skutečně předešlé noci ulehl. Podvědomě odmítal otevřít oči, neboť se bál toho co spatří. Bál se zjištění, v čí že posteli to vlastně skončil. Bál se, že je to právě ta osoba, co ho noc co noc pronásledovala v jeho bujarých snech.

"Pane Pottere!" Ticho prořízl, ostrý, avšak hedvábný hlas profesora Snapea.

"Přestaňte laskavě předstírat, že spíte. Moc dobře vím, že jste vzhůru. Až konečně přestanete simulovat domnělý spánek, možná zjistím co pro Merlina děláte v mých komnatách!"

Harry útrpně zaúpěl a zabořil tvář zpět do nadýchaného polštáře, na kterém zřejmě strávil notnou část dnešní noci. Nemohl. Ne, nechtěl. Snape byl neskutečný bastard.

Zdálo se však, že jeho podvědomí s ním až tak úplně nesouhlasilo. Nejdříve ty hrozné sny a teď tohle.

"Já nevím, pane," zamumlal Harry do polštáře.

"Podívejte se na mě, Pottere," přikázal Snape. Dost neochotně Harry jeho příkazu vyhověl.

"Co myslíte tím, že nevíte?" Opět sršel svým pověstným ironickým ostrovtipem.

"Myslím tím jen to, že jsem včera večer usínal ve své vlastní posteli, ale jak vidno probudil jsem se tady."

"Chcete mi namluvit, že si vůbec nevzpomínáte, jak jste se zde ocitl?" Zeptal se Snape skepticky. Sledoval upřeně Harryho obličej, hledaje jakýkoliv náznak lživé odpovědi.

"Ne, pane, nevzpomínám."

"Hm," zavrčel Snape. "Nepochybně je to další nehorázný vtípek obyvatel Nebelvírské koleje. No jistě, nebelvírští, jak jinak. Vy, Pottere teď urychleně vstanete z mé postele a vrátíte se neprodleně na svou kolej. A můžete vzkázat té hloupé osobě, která zinscenovala tento... žert, že rozhodně nesdílím tento trapný smysl pro humor. Vzkažte ji, že ji zničím, slyšíte Pottere zničím, za podmínky, že se toto bude opakovat. Je vám vše jasné?"

"Dokonale, pane," pípl Harry, zatímco vstával a přecházel ke dveřím. "Už se to nebude opakovat."

000

Další ráno, ale zastihlo Harryho naprosto nepřipraveného na stejně nepříjemném místě jako včera. V posteli nevrlého mistra lektvarů. Jakmile zvedl víčka, přivítal ho velmi vlídný pohled dvou hlubokých obsidiánových očí, které ho ze shora propichovaly ještě přívětivějším pohledem.

"A do prdele, znovu už ne!" mumlal Harry překotně.

"Pozor na jazyk," opravil ho automaticky Snape. "A ano, znovu. Pottere, nikdy vám nikdo neřekl, že opakovaný vtip není vtipem? Pomineme-li, že to vtipné nebylo ani dříve, teď je to minimálně velmi trapné. O co se proboha snažíte?"

"Já za to nemohu pane." Obhajoval své jednání Harry. Nemohla být k čertu, alespoň jedna, jediná věc v jeho životě normální?

"Vypadněte, Pottere!"

000

Po týdnu se Harry vzdal dalších pokusů vyřešit, své ranní vítání nového dne v zasmušilém sklepení. Popravdě si totiž užíval probuzení se v náručí druhého muže.

Po dalším dni se Harry už vždy probudil dříve nežli profesor, a tak zjistil něco, co ta první dvě rána nevěděl. Snape ho při spánku rád objímal.

Držel ho pevně v náručí, svou hruď tiskl k jeho zádům a i jejich nohy byly vždy ráno intimně propleteny. To bylo vlastně také poprvé, co "to" ucítil.

"To" byla velmi neodbytná a jistě i velmi impozantní erekce, která tlačila Harryho do boku ráno, co ráno. Vážně úžasný pocit. Harry pokaždé uvažoval, jaké by bylo dotknou se ho, pohladit jej, nebo dokonce i ochutnat penis svého profesora beze strachu, že bude brzy proklet velmi bolestivou kletbou. Jeho vlastní vzrušení, těmito myšlenkami jen rostlo a sílilo.

Jakmile zaslechl, že se Snape probouzí, předstíral automaticky spánek.

Jak dny plynuly zlepšoval se, byl již v této disciplíně velmi zdatný. Snape se vždy pár chvilek nato vzbudil docela. Zasténal, když zaznamenal poněkud neodbytný problém, tisknoucí se k jeho boku. Harry nejprve očekával, že ho Snape jednoduše odstrčí a opět mu začne spílat, že je v jeho ložnici.

Takže, když tak další ráno neučinil, byl Harry poměrně šokován. Ve skutečnosti se Severus obvykle ještě asi tak na pět minut přitulil a hladil mladíkovy vlasy a tvář předtím než se Harry imaginárně "vzbudil" a začal sebou vrtět. Harry si vždy rád představoval, že to bylo proto, že se profesorovi líbilo, nacházet ho ve své vlastní posteli. Když se pak Snape začal opatrně zvedat, chlapec věděl, že nastal čas na jejich další ranní rituál. Čas, aby mu Snape vynadal a odeslal ho express pryč.

"Pane Pottere!" Po předstíraném trhnutí následovalo probuzení z jeho "spánku".

"Tohle musí přestat! Co kdyby vás zde někdo zastihl? Uvědomujete si, vy tupý-neschopný ignorante, že bych mohl ztratit všechen respekt a důvěru svých kolegů, nemluvě o Albusovi? K čertu, mohl bych přijít i o práci!"

"Omlouvám se, pane," řekl Harry zastřeně. "Přísahám, že každou noc usínám v Nebelvírské věži. Nechápu, jak je možné, že vždycky skončím zde. Nenápadně jsem si to ověřil a nemyslím si, že v tom má prsty někdo ze spolužáků."

"Budeme tedy muset přijmout určitá opatření," rozhodnul Snape příkře. "Takhle to zkrátka nemůže jít dál. Změním ochranná kouzla kolem mých komnat a přidám ještě další zabezpečení speciálně pro tuto místnost. To by mělo skoncovat s čímkoliv, co tyhle vaše výlety způsobuje."

"Ano, pane," povzdechl si Harry. On se opravdu nechtěl přestat probouzet v náruči staršího kouzelníka, ale věděl, že to tak nemohlo pokračovat. S dalším rezignovaným povzdechem opustil Snapeovy komnaty.
000

"Při Merlinově jméně, jak jste to dokázal?" Řičel Snape. "Dokonce i Albus by měl problém dostat se přes tahle ochranná opatření! Já sice vím, že jste zabil Pána zla, ale tohle už je přespříliš!"

Harry měl nepřekonatelnou chuť se zasmát, když spatřil výraz plný frustrace na tváři svého profesora, ale když si představil, co by mu asi Snape udělal, začal se opět kontrovat.

"Já tomu opravdu nerozumím, pane. Jak jsem říkal, vždycky ulehnu do své postele, ale ráno se v ní už zkrátka neprobudím. Vůbec si nevzpomínám, jak jsem se sem dostal."

"Dobrá, dobrá," přerušil jeho monotonií historku Snape. Tohle slyšel již mnohokrát.

"Já na něco určitě přijdu. Do té doby než vše vyřešíme si laskavě upravte svůj pyžamový oděv, tak aby vyhovoval standardům, ano?"

Harry se podíval dolů na své prosté bavlněné pyžamové kalhoty, které měl noc co noc na sobě. Byly zcela standardní, i když trochu velké. Sklouzávaly mu nízko pod boky ale i přesto měl na sobě více šatů, než když pracoval na zahradě své tety nebo když si byl zaplavat v rybníku, který byl v blízkosti Doupěte.

"Co je špatného na tom, co mám na sobě?"

"Chybí vám...vršek...a vaše kalhoty jsou..." mumlal Snape. "Prostě si vezměte nějakou slušnou pyžamovou soupravu! A teď už běžte!"

000

Harry už teď postrádal pocit Snapeových paží kolem svého nahého hrudníku. Přesto si ale připravil staré triko a kalhoty ke spaní, které mu seděly trochu lépe. Pravděpodobně to nebylo to, co měl profesor na mysli, ale bylo to rozhodně nejlepší, co momentálně měl. Už se sice nemusel vrátit k Dursleyovým, ale ještě neměl pořádnou příležitost nahradit své příšerné oblečení, něčím lepším. Ale už zanedlouho bude mít možnost. Do konce školního roku zbývalo jen pár týdnů a jakmile udělá O.V.C.E., vše si vynahradí.

"Pane Pottere," vytrhl ho Snape z jeho zamyšlení.

Večeřel právě ve Velké síni, když ho profesor oslovil. Byli si oba dobře vědomi všetečných očí a uší, které je ze všech stran obklopovaly.

"Mám určitý nápad k problému, o kterém jsme před časem diskutovali. Přijďte tedy do mého kabinetu přesně v osm, možná jsem našel konečné řešení."

"Ano, pane," odpověděl Harry a otočil se zpět ke své večeři, ignorujíc tázavé pohledy svých přátel a kamarádů.

000

"Nepřišel jsem sice na to, jak jste prolomil moji obranu," připustil mistr lektvarů neochotně později téhož večera," ale myslím, že pokud se začneme zabývat základní problémem této situace, můžeme nalézt její příčinu a zarazit to."

"Což znamená?"

Snape ho probodl pohledem. "Domnívám se, že vaše náměsíčnost je způsobena přílišným napětím z vašich nastávajících O.V.C.Í.
Pokud tento stres odstraníme, ztratí se snad i vaše náměsíčnost. Tím pádem už více neskončíte v mé posteli."

"Oh a jakže tohle napětí odstraníme?" Zeptal se Harry zvědavě. "Zkoušky prostě dělat musím, tak jak..."

"Mám lektvar, který vás částečně stresu zbaví," řekl profesor a vytáhl lahvičku ze zásuvky psacího stolu. "Je to podobné jako Uklidňující lektvar, ale neotupí to vaše smysly. Prostě to udrží věci ve správné rovině, samozřejmě pouze tehdy když se na zkoušky připravíte. Dvě kapky každé ráno a další dvě těsně před spaním a mělo by být po problému."

000

Ten lektvar byl prostě úžasný. Jako nějaké kouzlo. Harry zjistil, že ho plně zbavil starosti a úzkostí před nastávajícími zkouškami. Navíc zaznamenal intenzivní schopnost se soustředit. Dokonce i Hermiona byla ohromena jeho znovuzrozenou pílí. Harry si dokonce myslel, že by mohl udělat své O.V.C.E. více než dobře.

Lektvar měl ovšem i své zápory, jedním bylo například i to, že nezastavil jeho každonoční výlety za uštěpačným profesorem.

000


"Chci vyzkoušet poutací kouzlo," oznámil Snape ráno prvního zkouškového dne. "Dnes v noci než půjdete spát, na sebe uvrhnete poutací zaklínadlo. Vaši kamarádi z koleje ho mohou ráno zrušit. Rozhodně by vás to mělo pro změnu udržet ve vlastní posteli."

"Jistě," pokrčil Harry rameny bez elánu. "Zkusím to."

Chlapec tedy na sebe před spaním sám uvalil poutací zaklínadlo. Nechtěl o to žádat Rona, to by zabralo spoustu času plného vysvětlování, u kterého by se necítil příjemně popravdě ani jeden z nich. Nakonec se ještě sám Snape proplížil až do jámy lvové a uvrhl na mladého Nebelvíra své vlastní, účinné kouzlo. Všechno však naprosto zbytečně. Každé další ráno se Harry opět pravidelně budil v náručí svého profesora. A aby pravdu řekl, on sám byl více než rád, že kouzlo nezafungovalo.

000

Čtvrtý den zkoušek se Harry probudil opět ve Snapeově náručí, ale ne tak jako obvykle. Leželi spolu v jedné nepoužívané učebně, na lůžku přeměněném nejspíše ze starého stolu.

Páté a zároveň poslední ráno Harryho O.V.C.í., se probral v jedné z komnat pro hosty.

Snape se před ním snažil očividně schovat, ale nefungovalo to.

"Musí tu být něco, co mi uniká," povzdechl si Snape zdrceně. "Potřebuji více informací. Když jsem se snažil zůstat vzhůru, abych konečně zjistil, co se to tady děje, uspěl jsem jen s chabými výsledky."

"Co takhle nějaký nezávislý pozorovatel?" Navrhnul Harry.

"Nemůžeme nikoho dalšího plést do tohoto fiaska," utnul jeho úvahy
Snape. "Ale..."

"Co?"

"Není mi jasné proč mě tohle nenapadlo už dřív!" Snape se skoro usmál a Harryho žaludek udělal salto. Snape vypadal překvapivě přitažlivě, když se zrovna nechoval jako naprostý mizera.

"Použijeme jedno z monitorovacích kouzel! Bude zaznamenávat každý váš pohyb do té doby než bude kouzlo zrušeno. Pak můžeme přehrát veškeré vaše pohyby a uvidíme co se vlastně každou noc odehrává."

Harry byl spíše zvědavý jak vlastně mohl prolomit Snapeova ochranná kouzla a následovat ho i do neznámých lokalit. Vypadalo to skoro jakoby jeho podvědomí mělo nějaký radar, který byl na Snapea speciálně zaměřený.

"Dobře," souhlasil Harry. Cítil se pod psa při tak očividném odmítnutí, jeho nedobrovolného partnera. I když se zdálo, že si Snape užívá, každodenní ranní rituály objímání. To, že se mu to líbí, ještě neznamená, že to nebude chtít nějak řešit.

000

Příští ráno je zastihlo opět ve Snapeových komnatách. Byla sobota, tudíž měli čas prohlédnout si výsledky monitorovacího kouzla, aniž by museli někam spěchat.

Přešli do obývacího pokoje a sledovali skrze kouzlo události z předchozí noci. Začalo to docela nevinně, hlavním hrdinou celého filmu byl Harry který ležel mírumilovně ve své posteli. Pokoj byl zcela klidný, snad až na chrápání pěti dospívajících mladých mužů. Aniž by se stalo cokoliv zajímavého, se dostali až k době kolem druhé hodiny ráno.

Náhle se dveře do pokoje otevřeli, a v matném světle vycházejícího z chodby, se začala rýsovat důvěrně známá silueta.

Profesor vstoupil do místnosti a šel neomylně přímo k Harryho posteli, v očích skelný zamlžený pohled. Nevnímal nic, kromě postavy chlapce ležícího v první posteli.

Tiše se plížil k spící postavě a shrnul z ní pokrývky. Harry se ve spánku trochu zavrtěl, avšak neprobudil se. Spokojený mistr lektvarů vzal menší postavu do náručí a klidně odešel z místnosti
Cesta do žalářů netrvala nijak dlouho, neboť Snape použil několika tajných průchodů, aby si usnadnil cestu. Bez dalších nehod nebo přerušení se dostali až ke Snapeovým dveřím. Potom starší kouzelník položil Harryho jemně na postel a uložil se vedle něj.Svíraje ho v náručí, vtisknul jemný polibek do jeho rozcuchaných, neposedných vlasů. Harry si pouze povzdechl a pohodlně se v objetí muže uložil. Oba je velice brzy pohltil bezesný spánek.

"To jste byl celou tu dobu vy, " šeptal Harry v úžasu.

"Proboha," Snape vypadal úplně šokovaný z toho, čeho byli právě svědky.

"Milujete mě," pípnul Harry. Nebyla to otázka. Ten výjev, který oba před chvíli shlédli, byl jasným důkazem jeho slov. Snape, mstivý a škodolibý, nemohl zacházet s někým tak něžne a navíc s ním. Leda že by byl zamilovaný.

"To určitě, já…" drmolil Snape. "Omlouvám se."

Harry ho obdaroval širokým úsměvem. "Ale já ne."

Snape na něj upřel pohled, symbolizující jeden velký otazník. Harry tedy pokračoval. "Celou dobu jsem myslel, že jsem to byl já, protože jsem vás už dlouhou dobu chtěl.

Nejdřív to byla jen touha, ale od té doby, co jsem se s vámi začal probouzet, jsem si uvědomil, že to bylo mnohem víc. Miloval jsem, když jste svými dlouhými prsty vískal moje vlasy nebo hladil moji tvář, když jste si myslel, že ještě spím. Nikdy jsem nechtěl najít způsob, jak to celé zastavit. Nechtěl jsem se vzdát jediné věci, o které jsem nepochyboval, že nás pojí. Kromě nenávisti tedy."

"Já se k tobě celou dobu choval odporně," poukázal Snape na jasný fakt, ale nemohl skrýt jiskřičku naděje lesknoucí se v jeho očích.

"A já jsem byl zase hloupý spratek," připustil Harry. "Na tom teď nezáleží. I přesto vás miluju." Naklonil se blíž k muži a snažil se vtisknout polibek na ty přísné rty, ale byl zastaven.

"To nemůžeme, " povzdechl Severus." Jsi můj student. Nebylo by to správné."

Harry se znovu usmál. "Po dnešní závěrečné oslavě, už dál student nebudu."


Po této poznámce se Snape náhle usmál a Harryho srdce začalo bít staccato.

"Pak tedy počkáme do večera."

000
Tu noc Severus nemusel Harryho přinášet z Nebelvírské věže. Tou dobou totiž už dávno ležel v jeho posteli, nahý a zcela spokojený. Spokojený s místem svého pobytu a hodlal se zdržet tak dlouho, jak jen Severus bude chtít. A Snape očividně vůbec neměl v plánu nechat ho kdy odejít.

000

 

62 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maya | Web | 14. března 2009 v 19:04 | Reagovat

Jejda to byla fantastické. Pořád jsem myslela, že tam chodí Harry a ono ejhle. Chyba lávky :) Bylo moc krásné...

2 Rose | 14. března 2009 v 19:19 | Reagovat

Harry ten se má, kéž by se to dělo i mě:)))

3 Wigy | 14. března 2009 v 19:24 | Reagovat

Téééda, nemámslov, je to nádherný....=o)

4 Neli | 14. března 2009 v 20:14 | Reagovat

Myslela sem si, že nakonec to bude dělat Severus! Moc se mi to líbilo!

5 Saskya | Web | 14. března 2009 v 20:17 | Reagovat

Krááásne... :) Téééda, nenapadlo by ma ani zaboha, že to všetko mal na svedomí Severus :D

6 Kiki | 14. března 2009 v 20:18 | Reagovat

huh tak ten konec mě dostal...jako bylo jasný že to bude happyend od začátku když Sevi Harryho obímal zatímco si myslel že spí... ale dostalo mě že to dělal Severus... :D to bylo nečekané... a sladké :D

7 assez | Web | 15. března 2009 v 9:38 | Reagovat

Hmm... mimořádně vydařená povídka. Že ho přenáší Severus mě opravdu nenapadlo. To jsem se musela smát - vidím ty jejich obličeje, když se dívali - zatímco Harrymu se rozšiřoval vítězoslavný úsměv, protože za to nemohl, Severusovi možná spadla i čelist. Děkuji.

8 Profesor | 15. března 2009 v 12:34 | Reagovat

To bylo pěkné.

9 nency | Web | 15. března 2009 v 15:36 | Reagovat

kráásnáá povídka ach to bylo tak nádherné

10 pusy.na | Web | 16. března 2009 v 15:33 | Reagovat

To bylo vskutku kouzelné. Ale napadlo mě, že to dělá Snape :D A souhlasím s Rose!

11 Falkira | Web | 17. března 2009 v 17:37 | Reagovat

Jé, to bylo roztomilé. :) Hezká zápletka, moc často se mi nestává, žě bych dopředu nevěděla, co se stane. :) Jen na konci mi Snape přišel tak nějak OOC, ale to se skousne. :)

12 Exa | Web | 27. března 2009 v 11:32 | Reagovat

Teď jsem narazila na tyhle stránky.. Skvělý překlad, a úžasná povídka :)

13 ravenablue | 31. března 2009 v 20:27 | Reagovat

Exa: děkuji moc, je to vůbec můj první překlad

14 ravenablue | 31. března 2009 v 20:31 | Reagovat

Všem děkuji za komentáře a děkuji hlavně Belle, která mi umožnila překlad zveřejnit na jejím blogu a navíc ho tak krásně obetovala

15 Blanch | 7. dubna 2009 v 19:37 | Reagovat

jak mi tohle mohlo uniknout? Panečku, to je úchvatná povídka :))) Strašně vtipný námět a úžasný závěr :DDD

Úplně tady taju....a mám dojem, že moje šedé duhovky se zbarvují dorůžova :)))

Mám jen jednu výtku, máš tam někde špatně přechodník...mužský přechodník nekončí koncovkou -íc,-íce, to je ženský přechodník. Mužský je třeba - hledaje, mávaje a podobně... ne mávajíc a hledajíc kupříkladu.

Kde jsi tuhle perlu našla, na anglickém fanu? :D

Ale jako perfektní překlad, co si budeme vykládat, pěkně sis s tím poradila :)

16 Hajmi 50 | 12. dubna 2009 v 1:54 | Reagovat

Krásná povídka. Celou dobu jsem čekala, co se z toho vyklube. Pachatel byl naprosté překvapení. Díky za zážitek.

17 Ivet | Web | 13. dubna 2009 v 19:25 | Reagovat

Moc hezká povídka. Obvykle H/S nečtu, ale tahle se vážně povedla. Moc za ní děkuji.

18 Jikita | 6. srpna 2009 v 8:32 | Reagovat

Není dovolená super věc?  Jen díky ní mám čas surfovat a našla jsem tuhle úžasnou povídku! Takován krásná úsměvná oddychovka :)

19 Mary | E-mail | Web | 9. srpna 2009 v 18:21 | Reagovat

Absolutně perfektní povídka!
Bože, víc takových překladů a byla bych šťastná jako blecha :)

20 gleti | 29. září 2009 v 20:00 | Reagovat

tuhle povídku znám z hp fandomu, ale s chutí si ji přečtu zase. Patří k mým oblíbeným. Dík za uveřejnění.

21 Siria | Web | 28. října 2009 v 23:18 | Reagovat

Nádherná, nádherná, nádherná povídka :))))))

22 Naruchanik | E-mail | 30. dubna 2010 v 11:05 | Reagovat

Amazing :)))

23 Maria | 27. ledna 2012 v 13:47 | Reagovat

Skvělá povídka!!! :D  :D

24 Lennroe | 23. dubna 2013 v 19:43 | Reagovat

Nejlepší za hodně dlouhou dobu!

25 Kankuro | 27. října 2016 v 22:56 | Reagovat

:-)

26 Larryhah | E-mail | Web | 13. května 2017 v 6:12 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casino</a> guide

27 Karin | 15. května 2018 v 13:29 | Reagovat

Tak to Severus kdo by to do něj řek. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama