Chapter twelve

27. srpna 2009 v 12:06 | ©Bellatrix |  Lights out
Chapter twelve

Poznámka na začátek: Vím, že po takto dlouhých pomlkách se konají vždy dlouhé rekapitulace, omluvy a podobně. Já nejsem všední, dnešní ani naivní a myslím, že když si přečtete minulou kapitolu, nebudete o nic chytřejší. Je to totiž jen a jen na vás… a já jsem příliš malý pán na to, abych vám to přikazovala. Takže dost té nechutné potlačované agrese, čtěte a komentujte.

Kapitolu věnuji pouze jednomu člověku, člověku, kterého jsem o prázdninách obtěžovala prací, naší bývalé angličtinářce, která se o tomhle díle doufám nikdy nedoví…J Nejen, že by ji to šokovalo, ale asi i urazilo… kdyby tedy zjistila, jakže jsem to poslepovala. Díky S. A díky taky Ottawianně, své betě, za bezbřehou pomoc.


000


Díval se jinam, když jsem lezl do postele. Kdykoli byl v té své náladě opravdu-nejsem-hvězda, liboval si v ní tak dlouho, dokud ho někdo, něco, nebo spíše nějaký zázrak nevyrušily z jeho myšlenek. Takže jsem byl opravdu připravený rychle sundat ruku z jeho ramene, protože obvykle následovala série urážek. Ale urážky se tentokrát nekonaly. V ložnici stále panovalo ticho a klid. Bral jsem to tak, že mu nevadilo, co dělám, takže jsem si k němu přilehl a snažil se udělat si z něj pro tuto noc polštář. Greg měl zřejmě jiné plány, obrátil se a zabořil svou tvář do mého krku. Byl jsem v noci jeho lidský spacák, nestálo to za stěžování, a tak jsem dál spočíval svou bradou na jeho hlavě a cítil se pohodlně.


"Můj otec o nás všechno ví," řekl najednou a překvapil mě tak.

Poté, co mé srdce poskočilo, udělalo přemet a několik tepů a vrátilo se k normálu, zeptal jsem se: "Ty jsi opravdu mluvil se svým tátou?" Pak jsem užasl, ať už nad tím, když záměrně vybral ten nejzvláštnější čas pro předložení té nejzvláštnější věci, nebo jestliže to byl jen podivný vnitřní časovač, že jej nemohl přehlížet nebo ovládat či resetovat. "Kdy jsi mu to řekl?"

"Já ne. Máma mu to řekla." Obrátil svůj obličej tak, aby se mu se mnou lépe mluvilo.

"Jak je to dlouho?"

"Nevím… bylo to asi před šesti měsíci, snad. Máme mámino požehnání, v případě, že bys měl zájem."

"To je milé slyšet," řekl jsem upřímně a usmál jsem se. Blythe Housová byla jednou z mála lidí, které Greg opravdu miloval, a věděl jsem, že její přijetí našeho vztahu znamenalo pro něj hodně. A to i pro mě. Objal jsem jej pevněji, hrál si s vlasy na jeho zátylku a on ovinul paži kolem mých zad. "Proč jsi mi to neřekl dříve?"

"Jen jsem o tom nepřemýšlel."

To byla nepochybně pravda. Šel jsem se klouzat.

"Co na to tvůj táta řekl?" zeptal jsem se.

"Hádej," odpověděl suše.

Mohl jsem divoce hádat, opravdu. Měl jsem docela dobrou představu o tom, co John House řekl o svém jediném dítěti. Ale nemyslím si, že by to bylo poprvé, co o něm tvrdil něco podobného.

"Co na to tvůj táta řekl, Gregu?"

"Podle mámy, táta jen lomil rukama a řečnil o svém nedobrém, zmrzačeném, homosexuálním synovi a teplým Židovi, po chvíli posekal trávník a hrany chodníku."

"Teplým Židovi," vyslovil jsem nesrozumitelně pod vousy. "To je lepší než teplej židák, předpokládám, že si myslí, že je velmi originální, tak jako tak."

Greg se krátce zachechtal a řekl: "Můj táta nemá v těle tvůrčí kost. Strávil celý svůj dospělý život v armádě, dělal, co mu nadřízení poručili, bez dalšího rozmyslu. Zaručeně umí zacházet s hořícím lankem, džípem anebo rozložit pušku se zavázanýma očima, ale talent a kreativita není totéž. Takže teplej židák je za kariéru tátovy kreativnosti jeho nejlepší výkon."

"Jsem poctěn."

"To je jeden ze způsobů, jak o tom smýšlet, začínám si myslet, že jsi pokrytecký buzerant."

"Můžu být James Wilson, nebo jen Jimmy, namísto teplouše, buzeranta, pokrytce, nebo židáka?"

"Okay, od teď budeš jen Jimmy."

Vkročil jsem do toho pravého tématu.

"Co ti řekla máma, když jsi jí o nás dvou řekl?" zeptal jsem se a doufal ve změnu tématu od čehokoli, co se týkalo jeho otce, pryč od etnických nadávek, kreativních pojmenování a podobných.

"Doufá, že dokážu v tomhle vztahu konečně najít štěstí."

"A našel jsi ho?"

"Ty víš, že našel."

Usmál jsem se. "Co dalšího říkala?"

"Říkala, že jsi docela kus. Milí židovští doktoři zrovna často z nebe nepadají, víš?" řekl, a pak se posunul trochu blíž. Jeho nepoddajné vlasy mě lechtaly na nose.

"Tvoje máma je milá žena."

"To je. Vždycky mě podržela, když nás táta vláčel po celém světě."

"Proč nemohla říct stop, když tě táta mlátil?" zeptal jsem se.

Dobrou minutu mlčel, a pak odpověděl, "Nevím. Nemyslím si, že věděla jak. Ale ona je na mě hrdá a to řídí jeho blbost. Ona se nestará o to, že jsem homosexuál, a to taky řídí tu jeho blbost. To je její způsob, jak mu to vrátit zpátky. Jak se dokáže dostat až pod kůži, i když, je fakt, že nezáleží na tom, jak moc někdy ječí, nadává a mlátí kolem sebe nebo to popírá, nemůže prostě změnit to, že jsem stále mrzák, stále teplej a pořád jsem jeho syn."

000

Autorská poznámka: Abych byla upřímná, dospěla jsem do stádia, kdy jsem někdy tak bezradná, že koukám jako naprostý idiot hodinu do slovníku a hledám jedno pitomé slovo. Ve výsledku se stane to, že absolutně netuším, o čem je řeč a musím větu překopat k obrazu svému. Je to hanobení, ano je. Leč, vážení a milí, House zkrátka NEJDE přeložit. Kdybych neměla tuto povídku tak moc rozjetou a kdyby se mi tak moc nelíbila, tak se na to co? No ano, vybobkuju!
Tak tedy, veškeré otázky, připomínky, výhružky, různé pozorné nadávky a jiné směřujte do komentářů. Budu reagovat, seč mi budou síly stačit.
Pro lepší pochopení bych byla vděčná, kdybyste nahlédli do tohoto článku: Housova rodina a Jimmyho náboženství.
Mnohé věci to vysvětluje.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sigam | Web | 28. srpna 2009 v 23:36 | Reagovat

Jsem člověk, který když něco překládá, tak vlastně nepřekládá, ale vymýšlí úplně nové věty s podobným smyslem, jaký mají věty originální. Takže bych neřešila, že to trošku překopáváš :). Překládáš dobře a to je hlavní.
Ta věta o milém židovském doktorovi mi trochu připoměla Chůvu k pohledání. Jestli teda ten praštěný seriál znáš...

2 Bellatrix Black Lastrange | Web | 28. srpna 2009 v 23:39 | Reagovat

sigam, myslíš Freny Fajn a pana Šefílda? (Musela jsem to napsat takhle, nedalo se to vypudit-asi mi hlodá něco v hlavě, někdo by se mi tam měl mrknout-nenápadný odkaz na mrtvou nevěstu.)
Moc ti děkuju za komentář, jsem ráda, že máš podobné sklony jako já...:)

3 sigam | Web | 29. srpna 2009 v 11:15 | Reagovat

Jo, přesně to myslím. Matka od Fran by se teda rozhodně mohla zbláznit, kdyby si Fran našla milého židovského doktora :).

4 Cat | Web | 29. srpna 2009 v 12:58 | Reagovat

Bello, děkuju za krásnou povídku a za ten přiblblej úsměv na něčem, čemu by se s kýblem fantazie dalo říkat obličej. :)
BTW, taky jsem si vzpoměla na Fran. Ono je těžký si na ni nevzpomenout, když odkoukáte asi sto dílů a po pár dnech si jdete přečíst povídku, která je prošpikovaná slovním spojením milý židovský doktor. :D

5 Cat | Web | 29. srpna 2009 v 12:59 | Reagovat

PS: Když ti něco vrtá v hlavě, vypadává ti taky oko? :D

6 Andromeda | Web | 29. srpna 2009 v 20:46 | Reagovat

Milujem ťa :)
Hoci je to veľmi krátka kapitola a nenachádzam v nej veľa súvislosti, ale aspoň niečo, čo ma konečne napumpovalo :) Díky ti moc :)

7 Bellatrix Black Lastrange | Web | 29. srpna 2009 v 21:16 | Reagovat

sigam,Cat-nesleduji Fren nijak pravidelně, já mám ráda slečnu Bebkok a toho sluhu... leč Frenina lechce despotická matka, která se pokud mě paměť neklame láduje čím může, mi vypadla...:)

Cat-jsem moc ráda, že jsi se objevila! Ano, přesně tak, někdy za sebou dokonce smýkám i závoj a pohazuji si kyticí. Na rameni mi sedí černá vdova a já si zpívám árie.

Andromada-jsem moc ráda, že jsem tě dá se říct potěšila? Je to mírně chaotické, uznávám.

8 Bellatrix Black Lastrange | Web | 29. srpna 2009 v 21:16 | Reagovat

[7]: *Andromeda

9 pusy | Web | 31. srpna 2009 v 23:21 | Reagovat

angličtina je úplně jiný jazyk stejně jako je americká kultura úplně jiná než ta česká, takže vlastně nic nejde přeložit. překládat znamená opravdu v uvozovkách 'pouze' vymýšlet variace na určité originální téma. a ty to děláš výborně. pokračuj:)

10 Paddy | Web | 4. srpna 2010 v 21:24 | Reagovat

úžasná kapitola :-) .. zvlášť ta poslední věta se mi zamlouvá..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama