THIRD chapter B

24. srpna 2009 v 22:31 | ©Bellatrix |  Horká peprmintová čokoláda
A pokračujeme...



000

Sirius se chytil zadní strany Remových stehen, jak hltal Harryho úd, hlasitě vzdychající a způsobuje tak, že se Harry začal chvějivě třást. Mohl cítit, jak pevné má Remus na nohou svalstvo, věděl, že jeho láska už končí s nynějším zběsilým tempem, které nabrala v Harrym, a jak se díval na lesknoucí se pracující délku v mladším muži, věděl, že i u něj to brzy přijde.
Remus sevřel víčka, padaje a vzpíraje se na posteli rukama, jak přirážel dovnitř Harryho čím dál hlouběji, pokaždé narážeje proti tomu sladkému místu uvnitř svého milence, kvůli čemuž ten sebou házel proti Siriovi. Popustil se, Náměsíčník vycházející na povrch a přebírající velení, sevřel zuby okolo přechodu Harryho krku a ramene, zuřivě se proti Harrymu prohýbaje, jak jej zastihly začátky jeho orgasmu, kombinace vůní jeho druhů jej přemohla a poslala ho do víru extáze.
Magie se kolem nich točila, vinouce se mezi nimi, a Harry vykřikl u Siriova mužství, když vnikl tvrději než kdy předtím, řasy se třepetající a tělo se zmítající, když se jeho vlastní magie protáhla a sevřela se kolem té Removy. Sirius hlasitě zavzdychal, derouc se do Harryho otevřených úst, jeho sperma vystříklo přes jazyk mladšího muže a skáplo ze rtů, aby následně přistálo v kudrnatých chloupcích okolo Siriova penisu.
Remova a Harryho sloučená magie se napnula, sebrala Siriovy síly a svinula je dohromady, takže ti tři pociťovali spojení, které vycítili už tehdy, když se spolu prvně setkali, aby se stali kompletní, jako kdyby vše v nich zaklaplo na správné místo a slepilo je to navždy.
Harry se zhroutil na Siria, vydávaje zemdlelé bolestiplné zamumlání, jak se Remus prudkým pohybem vysouval z jeho těla. Remus se pozorně usadil na postel vedle těch dvou, odtahuje Harryho od těla staršího muže, stíraje sperma z jeho rtů a slizuje jej ze svých vlastních prstů. Harry k němu vzhlédl zpod zamlžených, napůl přivřených očí, na jeho oteklých rtech ospalý úsměv. Sirius si povzdechl a přesunul se tak, aby byla jeho hlava ještě jednou na kraji postele namísto chodidel, opíraje se o loket a líně se usmívaje na své milence.

"Jste oba v pořádku?" zeptal se něžně. Remus poslal těm dvěma procítěný úsměv a láskyplně hladil Harryho sněhově bílé břicho nahoru a dolů.

"Cítím se perfektně, co vy dva?"

"Překrásně," odpověděl Sirius a oba otočili své něžné pohledy na Harryho, který však mezi nimi usnul. Zvěromág se uchechtl.
"Vypadá to, že náš druh byl ospalý." Obrátil své vlastní unavené oči k milenci. "Jak si vedeš, Náměsíčníku?"

"Spokojeně," zamumlal Remus. "Mírumilovně." Usmál se. "Proč si taky nedopřejeme trochu spánku?"

"Zní to jako báječný nápad," zabručel Sirius, zavíraje oči a v tu ránu usínaje. Remus se na své druhy po dobu několika minut díval, pak ale zabořil obličej do Harryho potem zvlhlých vlasů a také upadl do spánku.
000

Harryho probudily něžné polibky na tváři, hřejivá, silná paže bezpečně ovinutá okolo jeho pasu, skrytá na hřejivé hrudi a opojnou pižmovou vůní, napadající jeho nosní dírky. Pohnul se, řasy šimraje hruď, na níž ležel, a zvedl svou hlavu tak, aby následně pohlédl do vřelých očí patřící Removi.

"Dobré ráno, štěně," usmál se. Harry se na něj zazubil zpátky, přijímaje něžný polibek, který starší muž vtiskl na jeho rty. "Jak ses vyspal?"

"Bezvadně," uznal Harry a přitiskl se zpět k jeho široké hrudi. Zvědavě obtahoval stříbřitou jizvu, pokládaje polibek na jemnou pokožku. "Kde je Sirius?"

"Šel koupit něco na snídani a vzít ti lektvar proti bolesti."

"Lektvar proti bolesti?" zeptal se Harry a posunul se tak, aby si lehl na záda. "Na co -?!" Sykl, když bolavým zadkem narazil do podušek, a Remus jej položil zpět mezi své paže, natahuje se přes noční stolek a z šuplíku vytahuje flakon s hojivou mastí. Zařídil se tak, aby mohl otevřít lahvičku, vymačkávaje z ní trochu masti na ukazováček, a pak jí namazat Harryho půlky, potíraje mastí mírně odřený vstup. Harry zakňučel, když jím prostupoval ten chladivý pocit, mírnící pálení, opíraje se o vlkodlaka relaxoval.

"Lepší?" zeptal se Remus, pokládaje hlavu zpátky a nedbale otíraje přebytečnou mast o podušky.

"Mnohem," odpověděl Harry, opírající se, a daroval mu vděčný polibek.

"Ten krém je jen pro okamžitou úlevu; až vypiješ lektvar proti bolesti, bolest se úplně vytratí." Zůstali spolu v příjemném mlčení, dokud neuslyšeli, Siriuse otevírajícího hlavní dveře, hlasitě dupajícího domem až do kuchyně. Remus se uchechtl.

"Je dobře, že už nespíme," poznamenal suše. Harry se na něj ušklíbl a dal mu za odměnu dlouhý polibek. "Zůstaň tady; přineseme ti snídani."

"Jsi si jistý?"

"Naprosto." S posledním polibkem se Remus vymotal a vyklouzl z postele, shýbaje se a vystavuje tak na odiv své neodolatelné pozadí, když sbíral své boxerky. Harry se plaše usmál, oči přilepeny, a Remus se zasmál, vklouzávaje do prádla a couraje se z místnosti.

"Dobré ráno, lásko," oslovil ho Sirius, jakmile vlkodlak vešel do kuchyně. Černovlasý muž rozděloval jídlo na tři talíře, na jeden z nich přidávaje navíc z Remova oblíbeného.
"Dobré," řekl Remus, pokládaje na Siriovu strništěm pokrytou líci rychlý polibek. Popadl snídaňový podnos z police a položil na něj Harryho talíř a tři sklenice dýňové šťávy, Sirius vzal zbývající dva talíře a následoval záda své lásky do ložnice.

"Ah, štěně je vzhůru," pozlobil Sirius Harryho, když ho uviděl, jak se opatrně opírá o polštáře, které umístil proti zadnímu čelu postele. Harry se na ty dva vesele usmál a vzal si podnos, když mu jej Remus podal, balancuje s ním v klíně. Sirius podal talíře, které donesl, Removi a uzmul džusy z podnosu, pokládaje je bezpečně mimo nebezpečnou zónu, takže se mohli bez obav z rozlití posadit z obou stran vedle Harryho.
Sirius vyndal z kapsy malou lahvičku a podal jí Harrymu. "Vypij to před jídlem," poučil ho a mladík sundal zátku, nos roztomile nakrabacený, jak se k němu dostal zápach lekvaru. S hlubokým nádechem jí do sebe obrátil, zuby skřípající a oči sevřeny, jak se zkoušel nepozvracet se předtím, než to dostane do krku.
Vidlička mu pošťouchla rty a Harry je otevřel, vychutnávaje si tu delikátní chuť míchaných vajec, splachující zbytky lektvaru. Šťastně vzdychl, otevíraje oči a věnuje Removi zbožňující úsměv, dokud se k němu Sirius neotočil tváří a nedal mu hluboký polibek.
"Stále chutný, navzdory lektvaru," řekl Sirius, když se oddělili. Harry zčervenal a v rozpacích stočil oči k talíři s jídlem.

"Žádné rozpaky," pokáral jej Remus něžně, nechávaje bradu na rameni mladšího muže. "Teď jsi náš druh a my ti slíbili, že zařídíme, abys uvěřil, že jsi okouzlující."

"Já vím," řekl Harry rychle, nervózně rýpaje do jahodového džemu na toastu a ignoruje tak, že se mu lepí na prsty. "Jen nejsem zvyklý přijímat takové lichotky."

"Pak si zvykej," řekl Sirius přesvědčivě před tím, než si nabral velkou porci vajec. Polkl, než znovu promluvil. "Jako od tvých druhů se od nás očekává, že tě budeme slepě obdivovat a milovat, nejvíce jak je to možné." Odmlčel se, náhle se v jeho bouřkových očích objevujíc světlo.

"Vlastně," pomalu dokončil, nadzvedávaje jedno obočí, "myslím, že by ses k nám mohl přestěhovat, takže bychom na tobě mohli víc zapracovat." Remus a Harry se zarazili a podívali se na Siriuse s překvapenými výrazy, ale muž jen zářil.

"Vy … vy chcete, abych se k vám nastěhoval?" zarazil se Harry. Sirius přikývl, úsměv stále na svém místě, a Harry přelétl pohledem na Rema, jehož zaražený pohled se smísil se zamyšlenou tváří.

"Myslím, že je to bezvadný nápad." Harry na něj civěl.

"Vážně? Oba dva chcete, abych se k vám nastěhoval? Už teď?"

"Být druhy je mnohem vážnější, než jen bydlet dohromady," podotkl Sirius. Remus přitiskl dlaň na Harryho tvář.

"Ale nemusíš; pamatuj, že tě nebudeme nutit do něčeho, co sám nechceš."

"Ne," vydechl Harry s nadšeným úsměvem. "Jsem hrozně rád."
000

Kavárna byla jako vždy stejně vyhřátá, stejně tak i lákavá, páry byly rozmístěny u kulatých stolků ve středu a skupinky studentů studovali v kójích, přistrčených ke stěně. Remus se usmál a kývl na Rikua, který byl u registru, stříbrovlasý mladík na něj mávaje nazpět a odcházeje do zadní místnosti.
On a Sirius překonali cestu k pultu, ruce propleteny a jemně se usmívající na mladíka, který Rikua nahradil za pultem. "Vítejte v Twilight Café," zazubil se Harry. "Co Vám mohu donést?"
"Dvě horké peprmintové čokolády, prosím," uculil se Sirius.

"Hned to bude."
000

Uf, nuže jsme si obě vědomy, tedy já i Ottawianna, že tato kapitola, bude možná trochu oříškem. Je zmatená, tedy mírně, velmi přepřechodnikovaná (toto slovo si nechám mimochodem patentovat), ale přesto je velmi krásná a obě jsme se nad ní hodně natrápily a nalopotily. Tedy mé trápení bude zřejmě velmi nicotné ve srovnání s tím Ottiným...:) To bych samozřejmě nebyla já, kdybych si nepostěžovala.
Takhle unikátně to autorka bravurně sepsala a troufám si řící, že stejně unikátně to bylo i přeloženo. Holt má ráda přechodníčky asi velmi ráda, ale né, že by neměly svá kouzla... a čáry.

000

 

30 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 AidrienAssagir | Web | 25. srpna 2009 v 9:09 | Reagovat

Wau... Nemám slov... Prostě... Perfektní...

2 gleti | 25. srpna 2009 v 19:06 | Reagovat

Jestli předchozí část málem podpálila můj počítač, tak tahle jej ukonejšila jak mráček nad Saharou.  

3 Saskya | 26. srpna 2009 v 10:46 | Reagovat

veľmi peknéé :-D

4 Amanda | 26. srpna 2009 v 11:16 | Reagovat

Vážně krásná kapitola jsem zvědavá co bude dál!!

5 Lily | E-mail | 13. října 2009 v 15:47 | Reagovat

doufám, že se v téhle povídce ještě pokračuje:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama