Kiss / Polibek

12. září 2009 v 23:05 | ©Bellatrix |  Harry Potter-překlady jednorázové
Název povídky: Kiss/Polibek
Autor originálu: Swanky (thesilversnitch.net)
Přeložila: ravenablue
Beta-reader: Ottawianna, poradce Bella
Fandom:
HP
Pairing: HP/SS
Pokračování: Ne.
Stručně: Sedm let Severus Snape nenáviděl Harryho Pottera. Sedm let ho chránil, ale může Severus zachránit Harryho i před sebou samým?
Varování: SLASH 12+
Věnování: Pro všechny, co chodí na blog naší drahé Belly a čtou nejen moje překlady, ale také práci všech, co na tomto blogu zveřejňují.
Pozn. autora překladu: Nádherná jednorázovka, něco, co jsem prostě musela přeložit. Tahle povídka mě něčím chytla za srdce a doufám, že i vám se bude líbit. Jsem zvědavá, jak své názory projevíte v komentářích.

Pozn. Belly: *Padla* Jsem silně deprimovaný člověk, a mám ráda slečnu s pseudonymem ravenablue.



000

Vždycky jsme nenáviděli jeden druhého. Sedm let pohrdal on mnou a já jím. Sedm let nevynikal v ničem jiném, než v tom, že dělal z mého života peklo. Sedm let jsem ho trápil a naplnil tak jeho mysl nedůvěrou a pochybami. Za sedm let jsme se nepodívali jeden na druhého s ničím jiným než s odporem. Sedm let pro mě nebyl nic víc než nesnesitelný spratek a já pro něj mastný mizera. Sedm let neustále otravoval můj život, přinesl na světlo ponižující vzpomínky, které jsem pohřbil hluboko v sobě, abych na ně zapomněl. Oživil tak noční můru, co jsem myslel, že už nebudu nikdy muset znovu snášet. Za celých těch sedm let jsem nedělal nic jiného, než ho neustále zachraňoval.

A jen sedm krátkých minut jsem se díval, jak on zachraňuje nás všechny.

Prsty těsně sevřené kolem jeho hůlky, ramena pokleslá pod tíhou očí celého světa, které se na něj s nadějí upíraly, čekající až obětuje sám sebe a všechny je zachrání. Sledoval jsem, jak jeho rozhodnutí začíná pod tím tlakem ochabovat - chtěli, aby se stal vrahem pro svět, který mu ukázal tak málo laskavosti. Sledoval jsem, jak jeho oči zoufale hledaly něco, za co by mu stálo bojovat, něco, pro co by chtěl zemřít, něco, pro co by chtěl žít. Pak, jako by někdo prudce zatáhl za provázky, jako by snad nebyl víc než pouhá loutka, sledoval jsem, jak se jeho hubená ramena napřímila, když si připravil hůlku - připravil na to, aby se stal chlapcem, který žil - znovu.

Zelená záře, jeho sladký nevinný hlas a ta dvě slova, která se opakovala v mé mysli stále dokola, dokud bolest, horší než co jsem kdy zažil, nesežehla celé mé tělo.

000

Když jsem se vzbudil, slyšel jsem ten samý hlas, i když už nebyl tak sladký a nevinný, jaký jsem ho slyšel naposled. Ten hlas jako by recitoval jména. Jedno po druhém. Jména bez tváří, jména, která trhala moji vlastní duši s každým vinou obtěžkaným slovem. Jména padlých - přátel i nepřátel. Mohl jsem slyšet tu příšernou vinu v jeho hlase a já jsem věděl, co mi tím říká - raději jsem měl zemřít já.

Ano, měl pravdu, Raději jsme měli zemřít místo nich.

Rozlepil jsem oči a viděl místnost celou zahalenou do tmy. Nevěděl jsem, kolik je hodin, nevěděl jsem, jaký je den, a bylo mi to jedno, protože ten hlas stále ještě prostupoval celým mým tělem. Trochu jsem se pootočil, abych tak získal lepší pohled na chlapce - ne, muže, který skrytý ve stínech, seděl u mé postele. Mimoděk jsem vydal sten bolesti, která mnou projela při tom nepatrném pohybu. On vstal a přistoupil blíž, ale já ho stále ještě díky vší té temnotě nemohl vidět. Nebyl nic než stín, o trochu tmavší než noc, která nás dva obklopovala, a dvě lesknoucí se oči zelené barvy, barvy smrti.

On bude má smrt, vždycky jsem to věděl.

Další krok a nikdy nekončící seznam smrti, kterou byl spis zahrnut. Pozoroval jsem, jak jeho něžné růžové rty vyslovují slova, která obsahovala víc viny, bolesti a smutku, než mohla vyjádřit jakákoliv smuteční řeč. Najednou mě zasáhla touha a potřeba zachránit ho ještě jednou, zachránit ho před sebou samým. Jen tentokrát je v tom víc. Tentokrát si ho nepřeju jen zachránit. Tentokrát mu chci přinést taky radost. Potřebuju mu ukázat nějaké to štěstí, něhu a dobrotu tohoto světa, který ho o tyto věci v jeho tak krátkém životě ošidil.

Je tak mnoho věcí, které chci tomuto mladému muži, který byl přinucen obětovat své dětství pro větší dobro, aniž by měl možnost jakékoliv volby, říct. Chtěl jsem mu povědět, aby odešel, žil svůj vlastní život a zapomněl. Hrát famfrpál, zlomit kletby, chytat Smrtijedy, péct cukroví - Merline, to je jedno - jen dělat něco, cokoliv, co mu dovolí zapomenout, cokoliv, co mu dá zpátky jeho život… a jeho štěstí.

Otevřel jsem ústa, připraven dát mu tu svobodu, kterou mu nikdo jiný nikdy nedal, ale z mých zrádných rtů spadlo jen jedno jediné slůvko.

"Harry."

A věděl jsem, že tímto jediným slovem jsem proklel i sám sebe. Věděl jsem, že už se Harryho Pottera nikdy nezbavím, ještě předtím, než udělal ten poslední zbývající krok k mé posteli. Věděl jsem, že jsem selhal, že nejsem dost silný poslat ho pryč z mého života, a tak ho ještě jednou zachránit, tentokrát přede mnou. Když sklonil svou tvář a byl teď jen pouhý palec od té mé, mohl jsem si ho poprvé prohlédnout. Tváře umazané od slz, které prolil pro všechny ty, co ztratil, růžové rty oteklé od hodin soužení se a čtení těch tisíců jmen, oči lesknoucí se slzami, které ještě neprolil - zelená - barva smrti.

Tím jediným slovem jsem ho odsoudil k životu plného sarkasmu, nočních můr, prstům obarvených lektvary a sklepení a odsoudil také sám sebe.

Cítil jsem jeho lehký dech proti mé tváři, mísící se s mým vlastním, a věděl jsem, že neodejde, pokud něco neřeknu právě teď.

Otevřel jsem ústa, připraven poslat ho pryč z mého života několika kousavými poznámkami ala Snape, ale má slova odvlála pryč, když přitiskl své horké něžné rty k těm mým. Každý kousek mého vzdoru roztál v tom jediném okamžiku a já přistihl sám sebe, že mu jeho pozornost vracím. Polibek byl něžný a uklidňující, protiklad mé povahy. Vztáhl jsem ruce k zadní části jeho krku, mé prsty se propletly s jeho neukázněnými vlasy, delšími než obvykle a snažil jsem se získat aspoň nějaké zdání kontroly nad situací. Sténal v blízkosti a já využil příležitosti a vklouznul svým jazykem do jeho úst. Tál jsem v pocitu toho sladkého hebkého vlhkého dotírajícího jazyka, který se setkal s tím mým. A pak už to tady bylo - sténání, vášnivé tření a jemné okusování. Chtěl jsem ho ochutnat, úplně celého, a zdálo se, že on chce to samé udělat se mnou. Vždy, když jeho něžný jazýček přejel přes ten můj, zasténal jsem a upevnil své sevření na jeho krku, vyvolávaje tak podobný zvuk touhy od něj.

Zdálo se, jako bychom se líbali věčně, ale zároveň, jako by to pořád nebylo dost, když jsme se nakonec oddělili pro nedostatek kyslíku. Zůstali jsme tak - zmraženi v okamžiku - já ležící na nemocniční posteli, on nakloněný nade mnou, oči zaklenuté v tom druhém, čela přitisknutá na sebe, dokud se naše dýchání nezklidnilo a mé srdce nezačalo znovu bít. Přísahám, že se v některém okamžiku muselo zastavit. Otevřel jsem oči a zjistil jsem, že si mě prohlíží. Beze slova se vytáhl nahoru na postel a schoulil se proti mému boku. Ale vždyť to jsem já, Severus Snape, ošklivý, starý, mastný mizera, který se rozhodně netulí nebo nedej bože nemazlí, ale přes to všechno jsem ho od sebe nedokázal odstrčit. Pohodlně se uvelebil, hlava pohodlně odpočívající na mém rameni, zbloudilé vlasy lechtající můj krk.
A všechno, co můžu dělat, je nechat ho znovu vniknout do mého života, narušit můj svět a nutit mě zachránit ho znovu.

"Dobrou noc, Severusi."

Nebo možná, že tentokrát zachránil on mě.

000

ravenka byla té dobroty, že Vám drazí a milí dokonce našla i obrázky! Poděkujte jí.

 

52 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya | 12. září 2009 v 23:34 | Reagovat

veľmi pekná poviedka, vyjadrujúca, že aj Severus Snape má city... krásny preklad aj obrázky :)

2 gleti | 13. září 2009 v 11:01 | Reagovat

Obrázky jsou nádherné, přesně vystihují pocity, které mají čtenář(ky)i této povídky. Severus to vystihl, zachránil jako vždy Harryho, nebo tentokrát zachránil Harry jeho? nedivím se, že tě povídka tak nadchla. Díky za její překlad.

3 AidrienAssagir | Web | 13. září 2009 v 11:17 | Reagovat

Nemám slov...

4 Rastamama | 13. září 2009 v 11:26 | Reagovat

Nádherná povídka.Nevím,co jiného dodat.

5 Kat | 13. září 2009 v 12:31 | Reagovat

Opravdu krásná povídka. Libila se mi.

6 Exa | 13. září 2009 v 13:19 | Reagovat

Tak tohle bylo moc krásný...

7 jesssnape | 13. září 2009 v 14:08 | Reagovat

nádhera!!! nějak se mi nedaří najít slova, která by vystihovala to co cítím =)ta povídka je taková uhrančivá... smutná, zato se šťastným koncem... prostě krása!
obrázky jsou nádherné (hlavně ten druhý se mi moc líbí, k této povídce se skvěle hodí a jak napsala gleti vystihuje pocity čtenářů =))
Moc dějuju že překlad!!! Zbožňuju každou povídku, kterou přeložíš... všechny jsou krásné a něčím zvlášťní, zajímavé a báječné =)

8 Ryiuhi | Web | 13. září 2009 v 17:56 | Reagovat

Moc krásný ^^ Nemám slov, prostě nádhera...

9 Profesor | 13. září 2009 v 19:54 | Reagovat

Chápu, čím tě tato povídka chytla.Je v ní plno citu, snad lásky, ale není to ani trochu sladké, spíš smutné. Oba byli osamělí, teď mají jeden druhého.

10 Siria | Web | 14. září 2009 v 20:29 | Reagovat

vše už bylo vyjádřeno, tak snad jen, že vždy když čtu překlady, jsem hrozně vděčná, těm, co překládají a tak umožní nám -obyčejným smrtelníkům, co neumí tak dobře anglicky- přečíst něco krásnýho, díky!:)

ten druhý obrázek se dokonale hodí pro mou vysněnou představu Harryho a Severuse z Kamene manželství <3

11 ravenablue | 15. září 2009 v 15:18 | Reagovat

Moc všem díky za nádherné komentíky, jsem ráda, že se vám povídka i překlad líbily. Též jsem ráda, za reakce na obrázky, které jsem si drze vypůjčila z netu (tímto děkuji autorům, kdybych věděla jména, tak je tam uvedu, ale takhle bohužel... každopádně děkuji). Jmenovitě hlavně gleti a jesssnape, tam moc velká pochvala za nádherné a dlouhé komentáře! Ne že bych si ostatních vážila míň to vůbec ne, ale tahle jména se objevují snad u všeho, co přeložím, jo a ještě AidrienAssagir! Kdybych někoho opomněla tak mě klidně zlinčujte :)

Pro Bellinku: Taky tě mám moc ráda, čím dál tím víc :)

12 Glorilian | Web | 30. října 2009 v 12:45 | Reagovat

Dojemné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama