Kapitola sedmá "Když se sny stávají skutečností"

5. října 2009 v 17:56 | ©Bellatrix |  Po čem muži touží
Název: What men want / Po čem muži touží
Autor originálu: Elehyn (angl. fan)
Překladatelka: Ravenablue
Beta-reader: Za gramatickou úpravu náleží dík Ottawianně, já (Bellatrix) si připisuji malinkou výpomoc se stylem a slovíčkařením.
Fandom: HP
Pairing: HP/SS
Pokračování: 15 kapitol
Stručně: Jedno nepodařené kouzlo a je to tady. Harry může slyšet myšlenky všech mužů a zjístí tak, že myšlenky jeho profesora lektvarů se zhola nepodobají jeho předešlým odhadům.
Varování: Romantika/Humor, SLASH +18
Pozn.: Děkuji Raveně za krásný překlad, děkuji autorce Elehyn za povolení a děkuji rovněž Ott za skvělou spolupráci. Bella.

*MYŠLENKY PSÁNY POMOCÍ HVĚZDIČEK*

000

"Co-cože?" vyhrkl Harry, který náhle až velmi dobře cítil Seamusovy tápající ruce na svých ramenou a snad ještě víc si uvědomoval jeho tvář vedle své vlastní.

"Ptal jsem se… co si myslíš o mužích, kteří… ehm… co jsou… homosexuální!" dokončil Seamus přiškrceným hlasem.

"Ach!" vydechl poděšený černovlasý mladík, který vůbec netušil, jak na takovou otázku zareagovat.

*Proboha! Můj bože, na co jsem sakra myslel! A ještě jsem mu to s klidem zopakoval! To je ale trapas!
Ach, Merline! Prosím, Harry, nebuď naštvaný nebo znechucený, prosím… * modlil se blonďák ke všem známým i neznámým svatým. * Prosím tě, řekni, že ti nejsem odporný. Řekni, že láska k muži není úchylka nebo nemoc a že jsi taky gay. Tak už něco řekni, Harry, prosím…*

Seamusovy oči hypnotizovaly zelenookého mladíka, tělo ztuhlé napětím. Ruce už dál nemasírovaly ramena druhého chlapce, jen přejížděly po jemné kůži.

*Drahý Merline, já tě žádám… prosím tě, aby řekl, že je taky gay.*

Po několika vteřinách těžkého ticha ze sebe Harry nakonec vymáčkl: "Ehm - já… myslím, že každý může mít rád, koho chce, nezáleží na tom, jestli je to kluk nebo holka. Navíc homosexualita není nemoc. A pokud muže nepřitahují ženy, má přece právo na nějaký vztah, i kdyby byl s mužem. Nevidím nic špatného na tom, když někdo hledá štěstí, kdekoliv ho může najít." Čím déle Harry mluvil, tím víc tón jeho hlasu slábl a poslední slova ze sebe vydal v rozpačitém mumlání.

*Anoooo. Merline, děkuji ti. Slibuju, že si budu uklízet své věci tady na koleji, každý den celého půl roku!* vykřikoval v duchu mladík.

Harry sotva potlačil smích. Ale ten ho rychle přešel, když ucítil přísnější stisk na svých ramenou. Seamus se na něj nalepil jako známka na dopis a přestěhoval svou tvář ještě blíž.

*Harrýýýýýý.*

Veškerá Irova péče přišla vniveč, když se Harryho svaly opět zatnuly. Záda měl teď rovná, jako by spolkl pravítko, a neodvážil se otočit hlavu ani o píď, obávaje se dotyku rtů druhého chlapce. Pak uslyšel, jak se jeho spolužák ptá: "A co by sis pomyslel, kdybych ti řekl, že mě přitahují muži? Jenom muži?"

*Merline, prosím. Můžu uklízet i celý rok! Prosím, moc prosím.*

Harry se lehce třásl a zavřel oči, které vzápětí rychle otevřel, dech váznoucí v hrudi.

"Můžeš si dělat, co chceš, Seamusi. To je tvoje věc." odpověděl mladík šeptem.

Seamus si v duchu povzdechl a Harry uslyšel otázku, kterou se mu jeho spolužák chystal položit. Strnul ještě víc, divoce těkaje očima po místnosti, hledaje tak únikovou cestu, zatímco se v duchu modlil k Ronovi… nebo Merlinovi… to je vlastně jedno…, hlavně aby někdo přišel a zachránil ho.

Až nakonec tu větu skutečně uslyšel: "A ty, Harry? Komu dáváš přednost? Mužům… nebo ženám… nebo oběma?"

"Ne."

*Co ne?*

"Co ne?" ozval se blonďáčkův hlas měkce u jeho ucha.

"Ne, mě… nepřitahují… ženy." odpověděl, lapaje po dechu.

*Annnoooooo! Merline, děkuji ti. Celý rok, slibuju!… Dobrá, tak ne celý… když budou prázdniny, budu místo toho uklízet svůj pokoj u nás doma, ok?… ach Harrrryyyyy. ANNOOOOO!!!!*

Harry viděl, jak jeho kamarád v duchu radostí poskakuje jako šílenec, metá jedno salto za druhým a provádí další možnou i nemožnou akrobacii, které by ve skutečnosti nebyl schopen ani náhodou.

Seamus se usmál a Harry čekal, co se bude dít dál. Udělal dobře, že mu svou homosexualitu přiznal, když věděl, jak moc po něm jeho spolužák touží?

"Harry," vzdychl Seamus. Pak vklouzl levou rukou do chaotických havraních vlasů a jemně zatáhl, aby dostal Harryho hlavu do správné pozice. Jeho oči se střetly s překrásným zeleným pohledem.

*Opravdu má ty nejkrásnější oči, co jsem kdy viděl,* myslel si Seamus.* A vůbec je celý nádherný… v těch očích bych se mohl utopit… Harry.*

Harry viděl, jak oči druhého chlapce zabloudily k jeho rtům, ke kterým se vzápětí sklonil a v dotyku lehkém jako motýlí pohlazení ho políbil. Velmi lehce, velmi pomalu. Seamus se na vteřinu stáhl jen proto, aby jeho rty vzápětí skončily opět na těch Harryho. Oba chlapci v duchu sténali a Harry pootevřel svá ústa, aby tak nechal Seamuse polibek ještě prohloubit. Jazyk irského blondýnka něžně klouzal mezi ty hříšné nateklé rty, které tak moc chtěl laskat a hýčkat. Černovlasý Nebelvír na toto jednání reagoval se značnou smyslností, zatímco nechal ruce svého "kamaráda" zkoumat a hladit jeho nahou hruď.

"Mmmmm," vzdychal Harry, který se momentálně vznášel někde mezi snem a skutečností, otočil se v Seamusově náruči a vlastní ruce omotal kolem krku druhého chlapce, aniž by jejich polibek jakkoliv přerušil.

*Ach, Harry! Mmmmm.*

Na to ucítil, jak se Seamusova odvážná ruka stěhuje směrem k jeho pozadí, načež byla jedna z jeho hýždí lehce stisknuta.

"Seamusi," vydal Harry obtížně z hrdla staženého touhou, zatímco Ir spaloval jeho hrdlo vášnivými žhavými polibky. "Seamusi, já… já myslím… ach… Mmmm… možná by bylo lepší… ach ano… přestat… Ach, Seamusi!"

Seamus zachytil jeho rty v dalším hlubokém polibku a začal ho pomalu svlékat, když ho náhle černovlasý chlapec zastavil.

"Ne!" vykřikl a tvrdě svého kamaráda odstrčil.

Ten ztratil rovnováhu a svalil se na podlahu. Příliš šokován celou situací nebyl schopný jakkoliv zareagovat, přesto mohl Harry vidět na jeho tváři výraz bolesti. V tu chvíli ani nebyl schopen zachytit jakoukoliv myšlenku druhého mladíka, byl si však jistý, že jeho přítel uvnitř sténá bolestí. Harry cítil, jak se mu v hrudi prudce sevřelo srdce.

"P - proč?" nakonec vykoktal Seamus. "Myslel jsem, že se ti to líbí… že mě taky chceš." Jeho hlas se náhle zlomil.

"Ano. Ne. Bože…." Harry pohlédl do Irových očí a viděl tam všechnu tu bolest. "Promiň, Seamusi, nechtěl jsem ti ublížit. Toužil jsem po tobě tak dlouho a stále tě chci… fyzicky… ale je tu někdo jiný… o kom teď dost přemýšlím… nejsem si zatím jistý, co k němu vlastně cítím... já... já nevím... nechci abys zbytečně trpěl. Možná by bylo… lepší… pro nás oba… abychom zůstali dál jen přáteli."

*Harry!*

Harry byl z celého incidentu zničený. Nejen, že ublížil svému příteli, kterého měl moc rád, ale právě teď připustil, že ke Snapeovi něco cítí. Byl úplně v… ztracený.

"Je mi to opravdu líto, Seamusi," řekl, zatímco jeho srdce krvácelo pro kamaráda, jehož myšlenky se mu ozývaly v hlavě. Musel odejít a to okamžitě.

"Seamusi," začal znovu.

"Harry, " přerušil ho druhý Nebelvír. "Ty jsi mi ten polibek oplácel, líbilo se ti to! Tak proč mi lžeš, že je v tom někdo jiný? Proč jsi mě políbil, když máš někoho jiného? Já k tobě něco cítím, Harry."

Seamusův pohled se do něj zabodl s neúnosnou intenzitou. Harry smutně potřásl hlavou. Věděl, jak moc svému příteli ublížil, a cítil ohromnou vinu, že na ten polibek reagoval, jen proto, aby ho vzápětí odmítl, ale ten okamžik byl tak zvláštní a kouzelný a v tu chvíli chtěl Seamuse tak moc… během těch let o něm snil, o tom jak ho drží v náručí, hladí ho… a líbá. Ale vždycky věřil tomu, že jeho sen je marný a jeho spolužák je na holky, nikdy tu nebylo nic, co by naznačovalo opak. A když předtím ucítil, jak ho Seamus sevřel v náručí, šeptal do jeho ucha, když se jejich rty setkaly… všechny jeho dřívější sny a tužby ho zasáhly tak brutálně, že se prostě neudržel a podlehl… a líbilo se mu to, to nepopíral. Ale když ho Seamus začal svlékat, bylo to, jako by ho realita prudce uhodila do tváře… no, realita… spíš se mu v tu chvíli před očima z ničehož nic zjevila tvář jistého profesora lektvarů.

Harry se přímo topil v moři hanby.

"Ještě jednou se omlouvám, Seamusi. Věř mi, nikdy jsem ti nechtěl ublížit. Ztratil jsem hlavu. To se nemělo stát." Náhle se zastavil, když viděl záblesk další bolesti, který se objevil v Seamusových očích, ale zas rychle pokračoval. "Je pravda, že se mi tvoje polibky líbily, dokonce velmi líbily, ale byl jsem tak trochu mimo sebe. Malfoy mě dost vykolejil, a když jsi mě pak začal masírovat… cítil jsem se tak dobře… můj vztek ve vteřině opadl a já se cítil jako bych byl… duchem nepřítomný a…"

*V tu chvíli by se nechal políbit asi od kohokoliv,* myslel si sklesle irský mladík.

"Ale říkal jsi, že jsi po mně toužil roky… a že mě stále chceš," přerušil ho blonďák.

"Ano, to nepopírám." Harry na okamžik sklopil hlavu, než ji znovu pozvedl a pohlédl svému příteli do tváře.
"Toužil jsem po tobě roky, ale myslel jsem, že jsi na holky… tak jsem to ani nezkoušel a řekl jsem si, že na to jednoduše zapomenu."

*Takového promarněného času!* povzdechl si smutně druhý Nebelvír… *Ale až tak docela na mě nezapomněl, políbil mě přeci zpátky. A stále mě chce.*

"Ale přece mě stále chceš… a já jsem gay!" naléhal dál Seamus, který se na chvíli odmlčel, než dodal: "A já chci tebe. Před chvílí jsi to mohl cítit… jak moc tě chci!"

"Ano… cítil jsem to," vzdychl Harry. "Ale, Seamusi… popravdě, já… já chci jen tvoje tělo…"

*Ach, ale to já přece taky,* sténal uvnitř Seamus, kterého při té myšlence zasáhla vlna intenzivního chtíče.

"… ale nemiluju tě a… "

*Na tom přece nezáleží!*

"Harry, nezáleží přece na tom, že do mě nejsi zamilovaný. Můžeme spolu chodit i tak a časem možná… možná, že se do mě zamiluješ. Říkal jsem ti přeci, že k tobě chovám city. Ty chceš mě a já chci tebe, tak v čem je problém?"

"Ten problém je ve mně, Seamusi, já totiž nechci jen vztah založený na sexu a chtíči. Chci někoho milovat a být milován. Jen touha nestačí… promiň, ale já chci lásku… a navíc… já už něco cítím k někomu jinému. Kdybychom spolu teď začali chodit, nikdy by to nefungovalo a nemělo by to ani dlouhodobé trvání."

*Sakra! V tom případě nemá cenu se o něco dalšího pokoušet. A kdo je vůbec ten další kluk?* vrčel si pro sebe Seamus.

"Kdo je ten další."

"Seamusi, k čemu ti bude dobré znát jeho jméno. Nepřinese ti to žádný užitek a budeš se trápit ještě víc," odpověděl Harry, který to jméno nechtěl vyslovit, ani kdyby ho to mělo stát všechen majetek, co měl u Gringottových.

"Řekni mi, kdo je ta další osoba, Harry. Mám právo to vědět! Přísahám, že nikomu nic neřeknu, ale já to prostě musím vědět."

"Seamusi, je to obtížné…"

*NE!*

"Ne, to není, Harry. Ty mi to prostě nechceš říct, v tom to je," křičel irský chlapec, který se cítil stále velmi raněn a jehož vztek a žárlivost stoupala závratnou rychlostí. "Chci vědět, kdo mi konkuruje natolik, že už mě nechceš!"

"Jaká konkurence! Tohle přece není žádná soutěž!" vykřikl Harry na oplátku.

*Ale ano, je! Harryho dostane ten lepší, a to budu já.* myslel si Ir odhodlaně.

"Jistě. Samozřejmě, že to není soutěž," dodal s jasně zřetelnou ironií v hlase.

"Ne, to tedy není," odpověděl tvrdým hlasem Harry.

*Můžeš si říkat, co chceš,* myslel si blonďatý Nebelvír. *Ale já moc dobře poznám, když o něco hraju! A budu to já, kdo nakonec vyhraje.*

"Seamusi!" zavrčel varovně, teď již značně naštvaný Harry, který ta nevyřčená slova samozřejmě slyšel ve své hlavě.

"Sakra, Harry, přestaň mě okřikovat. Nemůžeš mi vyčítat to, že dělám všechno proto, abych si udržel kluka, kterého miluju! Cítím se s tebou tak nádherně. Když jsme se spolu před chvílí líbali, já… byl jsem doslova uchvácený. Nikdy jsem předtím nic takového nezažil. Bylo to… prostě nádherné, Harry. Nejde ani slovy vyjádřit, jak jsem se cítil. A já to chci cítit znova. Nechci… nemůžu tě ztratit."

"Seamusi, já nechci… nechci ti ublížit. Možná jsi nikdy nic takového necítil proto, že jsi neměl moc kluků nebo nenarazil na ty pravé. Vím, že kdybychom teď spolu začali chodit, náš vztah by trval velice krátce a ublížili bychom si vzájemně ještě víc než dosud, když to zastavíme včas…"

*Ne!*

"Já tě nechci ztratit Harry!" opakoval chlapec.

"Seamusi, nemůžeš mě ztratit… nikdy jsi mě totiž neměl."

To byla slova, která bolela, a Harry to věděl. Velmi se styděl za to, že je byl donucen vyslovit, ale musel to udělat. Nechtěl dávat Seamusovi zbytečné naděje, nechtěl, aby po něm dál toužil. Věděl, že by ho nikdy nemohl milovat a oba by to jen zranilo. Navíc, Harry měl teď plnou hlavu Snapea.

*Ano,* řekl si Harry, když rychle opouštěl ložnici. *Lepší je ukončit to hned teď, než by nás to zničilo oba.*

000

Harry spěchal chodbami směrem ke knihovně, kde tušil, že pravděpodobně najde Hermionu. Potřeboval se někomu svěřit a věděl, že Hermiona ho vyslechne, utěší ho a schválí jeho rozhodnutí jako nejlepší, co mohl v takovéto situaci udělat. Pro něj i pro Seamuse.

Najednou ucítil chlad a uslyšel prudký poryv silného větru.

*To je zvláštní. Kde by se tu vzal vítr.*

Znovu ho zaplavila vlna chladu, ale v blízkosti nebyla byť stopa po nějakém náznaku průvanu. Opravdu zvláštní.

*Kde je ten zatracený pergamen? Dlužím McGonagallce ještě dva, a když ten úkol neodevzdám, přemění mě do něčeho odporného nebo ještě hůř do Crabba nebo Goyla,* myslel si zmijozelský šesťák, který právě minul Harryho.

Mladý Nebelvír tak tak zastavil výbuch smíchu.

*One for my master and one for my dame. And one for the little … NE! Ne, ne ne! Neeeeeeeeeeeeee!!!!*

Harry měl pocit déjà vu. Lehký úsměv na rtech, pokračoval dál ve své cestě do knihovny.

*… Mohl by vůbec někdo tušit, co skrývám? Mám právo to mít! Nevidím v tom žádný problém… navíc, nikdo to neví!*

Harry se náhle zastavil a prudce se otočil k sedmákovi ze Zmijozelu a pozorně si ho prohlédl. O čem to mluvil? A co ukrýval?

Starší chlapec pokračoval dál ve své cestě, a tak Nebelvír jen pokrčil rameny a znovu vykročil.

*Takový nesmysl! Není to přece moje vina, že mi ten inkoust spadl přímo na něj... neudělal jsem to přece schválně... strčil do mě.*

*Bastard! Jestli se znovu dotkne mojí holky, tak za to draze zaplatí… *

*Jsem si víc než jistý, že to on mi je krade! Pořád jsem ještě nenašel ten druhý sáček. A Fawkes mi je určitě nebere, jak se Alastor sprostě snažil naznačit! Moje citronové bonbony… *

"Ahoj, Harry!" přerušil Brumbál svoje hlubokomyslné úvahy, na tváři laskavý úsměv.

"Dobrý den, pane profesore!" odpověděl šklebící se Nebelvír.

*Jak já ty slipy nenávidím! Jsou tak příšerně těsné, všude mě škrtí a navíc ty příšerné vzory! Nesnáším tučňáky! Už si o tom vážně s mamkou musím promluvit...*

*Merline! Tohle bylo ještě lepší! Málem jsem se počůral smíchy! A Filtch byl rudý až na zadku! Opravdu jsem myslel, že ho klepne přímo na místě nebo že dostane infarkt! Věděl jsem, že v těch květovaných šňůrkových bikinách bude naprosto úžasnej!*

Filch v květovaných šnůrkových bikinách? Tohle už se vydržet prostě nedalo a Harryho sebeovládání vzalo rychle při té představě za své a vyprskl smíchem. Škoda, že to neviděl na vlastní oči! Právě si stíral slzu z koutku oka, která mu při jeho záchvatu smíchu vyklouzla, když ucítil ten vítr znova. Vzhlédl a jeho pohled se potkal s Goylovým. Ale hned jak se ten Malfoyův poskok ztratil, vítr okamžitě přestal. Zvláštní. Harry ještě chvíli čekal, ale pak potřásl hlavou a pokračoval dál ve své cestě.

*Bože, ta je ale dobře vyvinutá. Saaakra! Ne! Proboha! Ne tady, ne teď. Doprdele… lehni. Rychle potřebuju něco… á, knihu! Alespoň na něco jsou ty učebnice dobré. Uf, doufám, že si ničeho nevšimla. Jak já nesnáším, když se mi to stane… *

Harry se chápavě usmál, někdy si prostě tělo s člověkem dělá, co chce.

*Ano! Udělal jsem to! Já ji políbil! Anoooo!!!*

Toto ale Harryho přivedlo k nedávným událostem se Seamusem a jeho nálada znovu potemněla.

*Merline. Budu ho někdy schopen vidět, aniž bych měl erekci?! Malý pitomý hloupý Nebelvír… *

Na tyto myšlenky Harry ztuhl.

*… malý roztomilý Nebelvírek… Ne, ne, ne!… okamžitě s tím přestaň… sakra, proč ta stupidní školní rada vyžaduje, aby žáci nosili tyhle objemné a nepraktické hábity? Jsou příliš velké a navíc určitě nepohodlné… Bylo by lepší, kdyby nosili něco těsnějšího…mnohem těsnějšího… něco přiléhajícího přímo na tělo… tedy konkrétně jeden student… nebo ještě lépe… mohl by přijít do mé učebny nahý… to by bylo ze všeho nejlepší. Samozřejmě, že bych ty spratky nebyl schopný naučit vůbec nic, ale jeho… jeho bych mohl vzít do mé ložnice a tam bych ho učil úplně jiné věci… a on by byl samozřejmě velmi nadaný žák… Mmmmm… Severusi! Proboha, seber se! Seber se! Tohle je Potter - Zlatý Brumbálův hoch! Syn nejarogantnějšího a nejstupidnějšího… ale Merline, on je tak sexy, podívej jak…Ne! Ne! Ne a ne! Musíš se sebrat, Severusi! Křič na něj! Dej mu trest! Hlavně proboha jednej jako obvykle!*

"POTTERE!"

*Ano, přesně takhle. Jen tak dál.*

"Co tu děláte? Už zase porušujete školní řád? Tak co to bude tentokrát? Nějaký další špatný nebelvírský žert?"

*Takový ošklivý, zlobivý, malý chlapec si zaslouží rozhodně potrestat, možná nějaký výprask nebo… Severusi!*

"Ne, pane profesore. Jen jsem šel do knihovny."

"Áááááá, takže se přiznáváte, Pottere!"

*Proboha, Severusi, co to sakra blábolíš! Ta touha tě brzo připraví o rozum, už mluvíš nesmysly! Ale copak se v jeho přítomnosti dá myslet na něco jiného než na… Dost! *

"Proč jdete do knihovny, Pottere?"

Harry jen na Snapea zíral široce rozevřenýma očima.

*Merline, Severusi, drž už hubu!* okřikl se muž. *Jít do knihovny přece není žádný zločin… vypadáš jako pitomec… jak z toho mám sakra vybruslit… ehm… školní trest? Ne!… Urážky? Urážky!*

"Ano, Pottere, nekoukejte tak nechápavě, slyšel jste dobře. Proč tam tedy jdete? Soudě dle vašich známek bych byl velice překvapen, kdybyste opravdu uměl číst!" ušklíbl se zlomyslně Snape.

*Ach, tak za tohle zaplatí!* přísahal Harry vztekle, ale s jistým očekáváním.

Mladík se podíval přímo na svého učitele a byl připraven odseknout pořádně ostrou poznámkou, když z něj náhle k jeho nemalému zděšení vypadlo: "Líbal jsem se se Seamusem."


000
 

72 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 frankie89 | Web | 5. října 2009 v 19:12 | Reagovat

oooo můj BOŽE!!! Tak tohle Severus nerozdýchá... a Seamus bude brzo mrtvý Irčoun. Ježiš zbožňuju Severusovi myšlenky. hlavně ten celkový rozpor mezi tím, co si doopravdy myslí, a tím jak navenek vystupuje... :-D

Předpokládám, že na další skvěle přeloženou kapitolku nebdu muset čekat dlouho, že jo? Prosíííííííííím

2 Exa | 5. října 2009 v 19:27 | Reagovat

Aaaa, jooo, tak to bylo sladkýýý... Další, prosííím :)

3 Saskya | 5. října 2009 v 19:28 | Reagovat

OMG!!! úžasnééé!!!! ;-D

4 Bloody Rose | 5. října 2009 v 19:50 | Reagovat

..prečo sa všetky autorky a prekladatelky vyžívajú v týraní nevinných čitateľov? xD
..úžasná kapitola.. úžasný preklad a úžasne krutý koniec..
ľutujem chudáčika Seamusa.. ale Severusa mám radšej, takže mu pevne držím palce a som zvedavá na jeho reakciu..
..na kolenách prosím o novú kapitolu.. x) pretože vďaka tomuto nebudem spať až kým nezistím ako sa to skončilo! xD

5 AidrienAssagir | Web | 5. října 2009 v 20:57 | Reagovat

Na tohle řvaní smíchy se vždycky hrozně těším... xD

6 momonika | 5. října 2009 v 21:00 | Reagovat

áááááách,tak to bolo úúžasné...
umieram z toľkého šťastia, že je tu nová kapitola.... :D
ale taký koniec...netrpezlivo čakám na ďalší diel :)
Dúfam, že bude čoskoro :) Prosííím :)

7 dog | 5. října 2009 v 21:19 | Reagovat

ooo pani kdy bude pokracko ja tohle žeru

8 Kiki | 5. října 2009 v 22:01 | Reagovat

uáááá myslím si že Seamus má příští týden pohřeb...ne, on to tak jednoduché mít nebude..to bude horší než smrt...
no Sevík odpoví ase nějak "co to melete? Myslíte že mě to zajímá?" ale unitř se bude užírat vzteky...hehehe, to se mi zamlouvá...žárlivost...to je ončo :D

sím sím sím sím moc moc moc prosííííííím další kapitolku trošku dříve? nešlo by? hih? je to moc skvělý a bohužel pro neangličtináře...je to jediný způsob jak si něco tak dobrého přečíst!

9 P. | 5. října 2009 v 22:35 | Reagovat

Má milovaná Bell, .. tahle povídka patří mezi mé oblibené, již jsme ti to říkala v létě a nezměnilo se to. Děkuji za krásnou novou kapitolu ( avšak,  také by mě zajímalo, kdy se dočkáme další.. *smích* ). Každopádně znovu děkuji za skvělé počtení.
A taky mě napadá, přišel ti můj dopis? Líbám.

10 enedaka | 6. října 2009 v 0:07 | Reagovat

výborný díl

11 Aemi | Web | 6. října 2009 v 17:07 | Reagovat

prebohaaa...perfektné..hlavne ten záver... severus je ooch..bože..totálne vydarený... keby tušil, že ho HArry počuje tak konec =D ja túto poviedku taaak neskutočne žeriem... ooch.skvelé... to (neskutooočne dlhéé) čakanie sa oplatilo... dúfam, že sa chystá ešte veeeľa veeeľa ďalších dielov =D

12 Cissy | 6. října 2009 v 18:34 | Reagovat

To je dobrý důvod pro to, aby šel do knihovny :)

13 jesssnape | 6. října 2009 v 20:25 | Reagovat

pomoooc zastavte někdo ten smích!!! já se asi udusím (už nikdy neudělám tu chybu, abych večeřela a přitom četla tohle =D) dochází mi slova... tak se prostě budu opakovat (nedá se nic dělat, půjčím si slovník a budu hledat synonyma =D) úžasné, nádherné, no prostě k sežrání =D tohle mi vždycky zvedne náladu, teď se budu culit celou noc a dokonce i zítra páč hned ráno si to přečtu ještě jednou (máme zítra samou písemku tak se potřebuju trošku naladit =D)
tak a teď musím poradit sevíkovi... nejlepší by bylo ukázat harrymu jak se pořádně líbá =D aby to mohl srovnat =D
och jak já miluju severusovy myšlenky... a to jak se chová =D ach být tak na harryho místě =D já jsem tak moc zvědavá co bude dál!!! raven prosííím nenapínej nás tak =D to není zdravé =D
jo a seamuse je mi líto =( hmmm ale mohl by se dát dohromady třeba s malfojem =D to by byl krásný páreček... =D

14 Lenny | 6. října 2009 v 22:49 | Reagovat

Naprosto úžasná kapča. Jsem zvědavá co na to řekne Sev.

15 koky | 7. října 2009 v 22:26 | Reagovat

No ta posledni veta je pecka. To se povedlo. Ted uz by Sevik mohl jednat. :)

16 Blanch | 8. října 2009 v 14:39 | Reagovat

nevydržela jsem a přečetla až do konce...
Proboha, ten konec je úplně..wow :))
Fakt skvělá povídka, už se těším, až bude překlad ke zbytku, opravdu povedený překlad...
Nějak se mi kupodivu podařilo i odhadnout další páreček, který se na konci zrýsuje.
Fakt děkuji moc za to, žes tuto povídku začala překládat, Rev, protože jinak bych tento skvost asi nikdy nečetla :)

17 Rastamama | 8. října 2009 v 16:24 | Reagovat

Já tuhle povídku prostě miluju.

18 Bellatrix Black Lastrange | Web | 8. října 2009 v 22:07 | Reagovat

P. ani nevíš jak ráda tě zde slahově online vidím.

Slečny, jak již jsme říkala raveně, nesnáším spojení slash a homor. Příjde mi to jako dynamit a zápalky, leč... What men want, je něco tak šílně ujetého, že to ani zatvrzelý odpůrce nezvládne nepodporovat.

Mimochodem raven, má teď nějaké trable s připojením, takže by vám určitě  hezky poděkovala za krásné komentáře(jak má ve zvyku)... miluju tichou poštu.

Btw. Blanch, ráda tě vidím patriotko...:)

19 Lily | E-mail | 13. října 2009 v 13:01 | Reagovat

Tak díky Raven, že jsi mi tuhle povídku "doporučila", je skvělá..
Svíjím se tu smíchy od první kapitoly až sem.. jsem zvědavá jak to bude pokračovat

20 BuBuAnna | 13. října 2009 v 20:55 | Reagovat

Bože XD Tak takovou odpověď jsem vážně nečekala,Severus Seamuse opravdu zabije...A toho Filche si opravdu představit nedokážu.Nemohla by nějaká kreativná duše nakreslit obrázek Filche v bikinách?(Ikdyž raději ne..)

21 pusy | Web | 20. října 2009 v 22:55 | Reagovat

ano, mohu za to já. ani nevím, proč ta angličtina, prostě to ze mě lezlo anglicky. a určitě někdy stvořím něco pro mého nejdražšího Grega! a problém s kachničkami zůstává nevyřešen :D
mimochodem omlouvám se, jestli jsem se ještě nevyjádřila k této kapitole: jednoduše sladké. ale začíná se to docela komplikovat, není-liž pravda?:D

22 Hatake Jane/I_LOVE_KAKASHI | Web | 29. října 2009 v 18:29 | Reagovat

no ty voe :D..please dalšíííí :(

23 Dog | 1. listopadu 2009 v 16:12 | Reagovat

ale no tak kdy bude další tohle je navikovy

24 Dog | 1. listopadu 2009 v 16:18 | Reagovat

už je listopad to čekaní mě zabije

25 Cat | Web | 1. listopadu 2009 v 19:59 | Reagovat

Po dlouhé době jsem se zase pořádně silně nakopla do zadku, abych vydržela pekelně dlouho sedět u počítače a číst, číst jenom číst. A vyplatilo se! To je snad ta nejbláznivější, nejoriginálnější a nejnevyzpytatelůnější povídka jakou jsem kdy četla. Bavím se nejenom já, ale zcela jistě i rodina a sousedi, kteří poslouchají moje záchvaty smíchu! :-D
Od šesté kapitoly miluju slovo chlípné! Padlo tam jak prdel na mísu! :D
A upřímně obdivuji, jak někdo může překládat tak náročné myšlenkové pochody, jako mají Crabbe a Goyle! :D
Jen tak dál!

26 Lily | 4. listopadu 2009 v 16:56 | Reagovat

tak jsem si znovu přečetla tuhle povídku.. řvu tu smíchy celou dobu.. dokonce mi tečou slzy.. "Líbal jsem se se Seamusem" teda to je odpověď za všechny prachy.. áááh

27 Tamara | Web | 13. listopadu 2009 v 22:39 | Reagovat

oo neee chudak Seamus XD zomre xD urcite :D Snape si svojho Potterka urcite len tak neda :D rychlo daleeej :D

28 Error | Web | 6. ledna 2010 v 18:18 | Reagovat

Pokračování? Severus sebou sekne k zemi. Důvod? Infarkt...
Ne... vážně.... je dost vtipný, jak se ti dva popichujou!

29 kami | Web | 12. srpna 2010 v 21:35 | Reagovat

Tá posledná veta... sommŕtva. Ešteže mám po ruke pokračovanie. :D

30 Lennroe | Web | 6. září 2011 v 19:25 | Reagovat

Musím uznat, že Harry je pěkná svině, když chce.

31 Georgiana | 19. března 2012 v 7:07 | Reagovat

*To není dobré, tohle fakt nedělej...* "Chachachachacha!" "Jsi v pořádku? Nepotřebuješ Chocholouška?" "Chachachachachacha! Ne."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama