Chapter thirteen

7. listopadu 2009 v 20:30 | ©Bellatrix |  Lights out
Chapter thirteen
Upřímně? Upřímně je mi špatně z toho, jak jsem nezodpovědná, jak jsem zlá a jak jsem zaneprázdněná. Je mi obecně špatně momentálně i z mé vlastní opuštěnosti, například. Ovšem, prosím věrné čtenáře, aby si kapitolku užili. Přísahám, že na další takovou spoustů dní čekat již nebudete, nebojte *planá slova osobo, tohle dřistáš už po třinácté -s každou kapitolou*

Pro ty, co by si náhodou chtěli osvěžit paměť, tak zde: http://bellas-fiction.blog.cz/0901/house-preklady-kapitolove

Děkuji za pozornost. Bella.



000

Po chvíli upadnul do křečovitého, neklidného spánku. Zůstal jsem tiše, stále jsem klidně a mazlivě přejížděl palcem nahoru a dolů po jeho nedbale oholené tváři, protože vím, že to tak má rád a že mu to obvykle pomáhá se uvolnit. Zatím se neprobudil a neobořil se na mě s rozkazem, abych přestal, tak jsem měl právo dělat, co jsem dělal. Pomáhalo mi to se uvolnit, správně. Mohlo to být skoro nazýváno fetišem; tajně miluju pocit jeho hrubé kůže a vousů na té mé. Něco tak odlišného od hebké, hladké, hydratované, květinově vonící kůže mých manželek, takový povyk kolem. Greg byl velmi rozhodný a mužný muž a (kromě aloe vera na jeho spálené ruce) pochybuji, že se ho někdy dotklo něco hydratačního.

Domnělé Gregovy problémy s jeho otcem jsou nejpravděpodobnější příčinou jeho celkové ignorace všech, krom sebe sama. Jeho pohrdání pravidly a těmi, kteří je prosazují, by mohlo být považováno za nepřímou cestu, kterou říká svému otci "Naser si".
Greg se jednou zmínil, že ačkoliv byl jeho otec léta v důchodu, stále vstával v pět hodin ráno a dělal sto kliků, stále jedl oběd přesně v poledne, stále vyžadoval večeři v šest, stále hlídal svou ženu, zda žehlí ponožky a boxerky, a stále měl o čtvrtinu pružnější postel než ostatní. A Bůh pomáhej každému, kdo způsobil, že večeře Johna House byla o dvě minuty zpožděna, nebo způsobil jinou odchylku od jeho rutiny.

Bože, pomoz každému… Je přirozené, že Greg se bude smát i zadkem při tom pomyšlení.
Greg jedl oběd, když se na to cítil, večeři, když si myslel, že je načase, a jeho postel byla mučivým snem Markýze de Sadeho*. Gregova žehlička byla nacpaná v zadní komoře. Napadlo mě, jestli si někdy vzpomněl, že ji stále má. Dokud byly jeho šaty čisté, nestaral se o to, jak moc pomačkané jsou; další "Naser si" pro jeho otce.

"Próóóóč?" zamumlal náhle, jeho hlas byl silný a podrážděný, poté se začal kroutit a chňapat po mé paži. Stále spal.

Obtočil jsem své paže kolem něj, snažil se ho udržet klidně a šeptal mu do ucha: "Je to v pořádku, Gregu. Je to v pořádku. Je to v pořádku -"

"Já nechci…"

"Pšššt… Gregu, je to v pořádku. Je to jen-"

"Próóóóč?" Z jeho úst se vydral přidušený sten a znovu se snažil vykroutit z mého sevření, pak se vzdal a uklidnil se. Cítil jsem jeho tep; doslova závodil. Ležel jsem tam s ním a naslouchal jeho dechu, byl rychlý a povrchní a přešel k pomalému stejnoměrnému. Moje paže byly stále obmotané kolem něj a já ho držel za jeho drsnou ruku.

000

Druhého rána jsem byl u sporáku a dělal nějaká míchaná vejce, když přišel.

"To, co jsme si povídali včera v noci, neopustí zdi tohoto domu," řekl chladně.

"Co máš na mysli?" zeptal jsem se a zamračil se. "Ty věci o tvém tátovi?"

"Ano, ty věci o mém otci. To, co jsem řekl tobě, nemusí vědět nikdo další. Nikdo jiný to nepotřebuje vědět." Jestliže jeho ledový pohled a zaťaté čelisti byly nějaký náznak, byl zatraceně vážný.

"Moje ústa jsou na zámek."

"Jedno jediné slovo a ty ústa ti zavřu sešitím natrvalo," pohrozil.

Rozhodnul jsem se, že bude lepší předpokládat, že to myslí vážně, a měl jsem v mysli jasný výstražný trest, kdybych vyzradil jeho malé tajemství. "Nedělej si starosti, Gregu."

"Doufám, že nemusím."

"Nemusíš. Chceš toust?"

"Dva plátky," řekl, nalil si hrnek kávy a sedl si na své místo u stolu.
O několik minut později byla jeho snídaně hotová a já ji položil na stůl. Dokonce zamumlal poděkování. Sedl jsem si se svým talířem s vejci a kradmo se na něj podíval. Zdál se trochu unavený, což nebylo nic divného vzhledem k tomu, že jsme šli spát oba pozdě. Cokoliv ho v noci obtěžovalo ve snech, vymizelo to z jeho paměti. Jako obvykle se vrhnul a rýpal do svých vajíček jako člověk, který roky strávil po ztroskotání na pustém ostrově a právě teď dostal svoje první teplé jídlo po letech.

Poté, co zbaštil polovinu talíře, se otočil ke mně a zeptal se: "Už jsi o nás mluvil s Cuddyovou?"
Hoho, kluku, jsi zpět. "Tu a tam se ptá, jak se ti daří." odpověděl jsem nonšalantně.

"Řekl jsi jí něco konkrétního?"

"Ne, ne, vážně. Nedávám jí podrobný výčet toho, co budeme dělat za zavřenými dveřmi, pokud se ptáš na tohle. Myslím, že Cuddyová je natolik chytrá, aby věděla, že tohle není její věc."

Nevypadal zcela přesvědčený mou odpovědí a zvedl obočí. "Tak… co jsi ji řekl?"

"Řekl jsem jí, že se máš fajn, a ona mi řekla, že tě mám mít na očích."

Je s podivem, že se zasmál. "Hmm… světe, div se. Hlídá mě jako dítě na základě plné moci."

"Nehlídá. Věř tomu nebo ne, ale ona se o tebe zajímá."

"Já vím,"řekl a usmál se samolibě do své kávy. "Dej ženě nejlepší noc jejího života a máš s ní spojení navždy. Já si nemůžu pomoct, proč jsem tak zatraceně dobrý?"

000


*Markýz de Sade - kdo by neznal proslulého spisovatele a vynálezce pojmu "sadismus"-sexuálního potěšení při působení bolesti jiné osobě. Je to autor zčásti pornografických, zčásti filozofických knih (nejznámější je zřejmě jeho dílo; 120 dnů Sodomy)


Prosím, podívejte se na tohle:
Nebudu vás nutit, ale já být vámi, bych to rozhodně rozklikla-vypnout to můžete vždycky. Je to nevšední kulturní zažítek. Já málem plakala. "Bože, jestli jsi tam někde nahoře, pošli mi ty dva k nám, tady k nám domů..."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pusy | Web | 7. listopadu 2009 v 21:22 | Reagovat

á, Markýz. viděla jsi má drahá film Šílení? aneb 'infantilní poctu Edgaru Allanu a právě Markýzi de Sade' jo ale nemohu si nerýpnout, není 'de Sade' náhodou nesklonné? jen nabízím svůj názor, ach já narcistka. bože, rozplývám se. vážně. já je chci domů! Grega, Jimmyho, oba. teď. hned.

2 Bellatrix Black Lastrange | Web | 7. listopadu 2009 v 21:32 | Reagovat

Zřejmě bude má drahá...:) Dobrá budeme si je půjčovat!

3 Cat | Web | 8. listopadu 2009 v 18:45 | Reagovat

Dámy, dámy, dámy. Ještěže jsem přišla, abych zavedla novou formu nátlaku - každá z nás napíše milému pupkatému dědovi Vánoc - Ježuchovi či Santovi, každému podle jeho gusta - a to by bylo abychom toho starocha nedonutily, aby nám naše dva fešáky neposlal!
Bello, moc děkuji. Ale opravdu moc. Není nad skvělou kapitolu na skvělé téma právě ve chvíli, když čas utíká tak rychle, že tě stihne nakopat třikrát do prdele a to všechno během jediné vteřiny a je těžké udělat všechny povinnosti během jednoho dne. Občas přemýšlím, proč proboha někdo méně chorobomyslný, než jsem já, nezavede osmý den?!

4 Andromeda | Web | 18. listopadu 2009 v 18:39 | Reagovat

:)

5 Bellatrix Black Lastrange | Web | 26. listopadu 2009 v 21:49 | Reagovat

Děkuji dámy, jen mě mrzí ten počet komentářů. Holt kdybych chtěla lukrativní obor, vyberu si Pottera, ano, ano...

6 Cat | Web | 27. listopadu 2009 v 15:49 | Reagovat

Nesmutni, Bello, jsem si jistá, že je minimálně pár lidí, kteří umí ocenit kvalitu a prásknout do koní - omlouvám se, nechala jsem se unést - prásknout do klávesnice a něco smysluplného (což se mě netýká) splodit a vyjádřit tím všechnu svou náklonost a sympatii k páru našich dvou zvrhlíků.
Kromě toho, nevím, jestli se mi to jen zdá, ale čím je má osoba starší, tím kvalitnější četbu si vybírá, proto se mi stává, že si raději přečtu starou kapitolu o dvou nejmenovaných doktorech, než abych si zlámala vaz až poletím číst novou kapitolu na téma Potter. Nezoufej a doufej, že jednou tě budeme všichni prohlašovat průkopnicí slashe o párku našich dvou holoubků..:)

7 Paddy | Web | 4. srpna 2010 v 21:32 | Reagovat

House je prostě senzační... ty jeho hlášky.. ale vůbec se mi celkové spojení těchto dvou lidí moc líbí...
Cat má pravdu, určitě se najde pár lidí, kteří tenhle pár zbožňujou jako já.. i když píšu jen stupidního Pottera :-D .. na něco tak geniálního jako je House prostě nemám, ale ty ano.. jen tak dál človeče :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama