Kapitola čtrnáctá "Co skrývala myslánka"

30. července 2011 v 9:31 | ©Bellatrix |  Po čem muži touží
Název: What men want / Po čem muži touží
Autor originálu: Elehyn (angl. fan)
Překladatelka: Ravenablue
Beta-reader: zatím jen Bella
Fandom: HP
Pairing: HP/SS
Pokračování: 15 kapitol
Stručně: Jedno nepodařené kouzlo a je to tady. Harry může slyšet myšlenky všech mužů a zjístí tak, že myšlenky jeho profesora lektvarů se zhola nepodobají jeho předešlým odhadům.
Varování: Romantika/Humor, SLASH +18
Pozn.: Děkuji Raveně za krásný překlad, děkuji autorce Elehyn za povolení a děkuji rovněž Ott za skvělou spolupráci. Bella.

*MYŠLENKY PSÁNY POMOCÍ HVĚZDIČEK*



***

Severus pohlédl dolů na myslánku , kterou mu mladičký Nebelvír daroval, nechávaje tak nitro mistra lektvarů doslova v bouři smíšených pocitů - zvědavost, touha, ale také podezření a vztek, to všechno jím teď doslova zmítalo. To si vážně mladík myslel, že tento jeho skutek bude stačit k tomu, aby ho vzal na milost? Opakovaně a navíc zcela vědomě porušoval soukromí všech mužských obyvatel na celé škole a on se domníval, že by teď mohla vykoupit všechny jeho činy jedna zatracená myslánka. To že dá nahlédnout do svých vzpomínek někomu, kdo náhodou objevil pravdu? Tak hloupý a naivní snad není ani on!

S povzdechem přistoupil profesor lektvarů k nádobě, nyní nevinně ležící na jeho stole a pomalu ponořil svou tvář do vířící stříbrolesklé kapaliny. V mžiku našel sám sebe, kterak stojí po boku svého milence v jednom z hradních koridorů. Vzápětí také spatřil, kam se upírá nebelvírův zrak. Opodál stál párek jeho studentů, který byl právě v procesu líbání a to velice vášnivého. Profesor samozřejmě nemohl slyšet mladíkovy myšlenky, viděl pouze obraz, ale nebylo právě dvakrát těžké pochopit, že ti dva před ním byli milenci. Severus se prudce nadechl. Co to má sakra znamenat! Přece si opravdu nemyslí, že chci sledovat právě tohle divadýlko! Jeho vztek se však rychle vypařil, když se tváře jeho mladičkého milence zbarvily karmínovou červení a ihned stydlivě odvrátil pohled.

Čelo muže zvrásnilo lehké zamračení, ale než měl čas jakkoliv analyzovat celou situaci, strhl ho vír myšlenek pryč, aby se vzápětí objevil ve vzpomínce, jejímž místem byly… pánské toalety? Jeho student otevřel dveře a vstoupil, když najednou doslova ztuhl, slyše něčí vzlykot. Zdálo se jako by chvíli naslouchal, pak však jen lehce potřásl svou hlavou a zcela neslyšně opustil místnost.

Severus se znova zakabonil, pomalu ale začínal chápat. Nebelvír slyšel, co onoho vzlykajícího studenta trápí a odešel, aby dotyčného nepřivedl do rozpaků. Nechtěl nijak slídit a dívat se na utrpení druhého hocha. Nevyužil příležitosti ve svůj prospěch, aby druhého chlapce nějak zesměšnil. Profesor těžce polkl. Velice dobře rozuměl té zprávě, kterou mu chtěl jeho milenec sdělit: Nejsem bezcharakterní člověk a nechci působit žádné zlo, nebo zneužívat moji novou schopnost.

Před mužem se nyní odehrávala další scéna, která jen potvrdila jeho hypotézu. A i když si vždycky bude myslet, že Harryho mlčení a tajení jeho nové pravomoci bylo velice špatné rozhodnutí, věděl, že už mu odpustil. Mladík rozhodně nebyl falešný, spíš byl tak trochu naivní, co se jeho nového daru týkalo. Co udělal, bylo špatné, ale nikdo nemohl říct, že by své moci zelenooký nebelvír zneužíval. Že je zlý a zkažený. Harry byl až příliš laskavý, aby někomu ublížil, i když mu to jeho moc dovolovala. Měl přístup k jakékoliv myšlence všech mužů v tomto hradu, mohl využít všechny jejich slabosti. Měl by v rukou všechny trumfy, ale on nic z toho nepoužil.

Na tváři staršího kouzelníka pohrával jemný úsměv, když byl vtažen do další vzpomínky. Pohled, který se tam však Severusovi naskytl, mu doslova vyrazil dech. Jeho oči se rozšířily, když spatřil Harryho, kterak leží na posteli - úplně nahého Harryho, který se právě zmítal potěšením, pod svýma vlastníma nestoudnýma rukama. Jedna z nich právě laskala dosti zručně jeho erekci, střídaje dlouhé a pomalé hlazení s prudkými a divokými pohyby. Druhá ruka se pomalu posouvala k jeho vyšpulenému zadečku, do nějž se vzápětí vsunuly dva obratné prstíky. Nachově zbarvené tváře, skousnutý dolní ret - vzezření nevinnosti v kontrastu s tou hříšnou činností, které se právě oddával.

A muže, který tohle všechno sledoval, to rozhodně nenechávalo chladným, proto se teď v oblasti jeho rozkroku rýsovala boule značných rozměrů. Severus neodolal a rukou mrštnou jako had, vklouzl pod svůj hábit, pokračuje dále, dokud se nepropracoval až pod černé hedvábné boxerky, kde jeho dlaň obemkla tvrdý penis. Muž začal pomalu posouvat svou ruku po celé své délce, nechávaje uniknout sten plný potěšení a touhy. Jeho oči temné jako noc byly zaměřeny na ústa, která trpěla pod drobnými bílými zoubky jeho studenta, ten se však občas slitoval a přejel je i svým vlhkým jazykem.

"Mmmm," sténal Harry, zvyšuje přitom frekvenci svého laskání na maximum. "Ach… Severusi!" V odpověď na své jméno černé oči zaplály neskonalým chtíčem, prsty se divoce sevřely kolem erekce a o pár zkušených pohybů později Severus doslova explodoval.

Jakmile vzrušení trochu opadlo a on byl zase jakž takž při smyslech, zaměřil starší kouzelník opět pozornost k mladíkovi na lůžku, který právě v tomto okamžiku ztuhl a za chvíli už jeho břicho skrápěly kapičky spermatu, orgastický výkřik v podobě jména mistra lektvarů, stále rezonuje ložnicí. Stále mírně zadýchaný muž se pomalu přiblížil k lůžku. Značně neochotně odtrhl svůj pohled od překrásného obrázku před sebou a rozhlédl se kolem.

Byl v Nebelvírské věži - evidentně prázdné, v chlapeckých ložnicích sedmých ročníků a podle pohledu z okna usoudil, že musí být spíš odpoledne a když zmijozel spatřil na stole esej, kterou opravoval o několik dnů dříve, věděl i přesné datum oné události. Tato vzpomínka byla reakcí na Harryho trest, kdy u něj čistil krb. Severusovy jindy přísné rty se roztáhly v mírném úsměvu předtím, než se otočil zpátky k posteli, aby si vychutnal poslední pohled na svého, teď velice hříšně vypadajícího milence. Pak už byl nemilosrdně vlečen pryč.

Opět lehce zamračený muž nyní zaznamenal mladíka, který se schovával ve stínu vysokého sloupu bradavického koridoru vedoucího ke sklepení. Onen mladý muž právě sledoval jeho samotného o několik dní dříve. Harryho oči byly v tu chvíli naplněny láskou tak pravou a bolestivou, až se něco v Severusově hrudníku prudce sevřelo. Ještě uslyšel šepot, který opustil ty nádherné rtíky, než byl vyhozen z myslánky zpátky do svých komnat.

"Miluji tě."

***

Po svém krátkém výletu věděl Snape dvě věci. Za prvé to, že Harrymu úplně odpustil. Za druhé, že musí okamžitě najít jistého zelenookého nebelvíra a milovat se sním tak dlouho, dokud nepadnou vyčerpáním.

Sklepením se rozléhal ďábelský smích. Mladík měl evidentní pochybnosti o tom, jak bude jeho plán fungovat, proto na vzpomínkách nijak nešetřil - hlavně těch erotických. I když asi nepočítal, že budou mít na Severuse takový vliv. Ale on byl více než spokojený. Nyní věděl, že Harry také trpěl bolestivou a trýznivou touhou, která mu tak často bránila v klidném spánku. Mimo to také zjistil, že je jeho milenec docela dost zručný, co se "ruční práce" týče.

S těmito úvahami vyrazil mistr lektvarů ze sklepení, plně rozhodnutý ulovit jednoho divokého nebelvíra, uvěznit ho, spoutat do svých sítí a už nikdy nepustit.

***

Mohl udělat víc! Věděl to. Běžel právě chodbou, která byla doslova zaplněna chlapci a několikrát si musel ostře zkousnout ret, jen aby nevyprsknul smíchy. Obtěžovaly ho však dvě věci, ta první byla písnička ze seriálu Přátelé, kterou si neustále Michael Corner přehrával ve své hlavě, a ta druhá byla jeho dosud neukojená zvědavost, co se jednoho zmijozelského sedmáka týče. Potkával toho mladíka téměř denně a Harry stále ještě netušil, co že ten chlapec skrývá a čím se to tak pyšní. A to ho štvalo, nepředstavitelně štvalo! On se toho prostě musel dopátrat! Co kdyby to opravdu bylo znamení zla, nebo něco podobného? Jinak by s tím přece nedělal takové tajnosti, no ne?

Proto v okamžiku, kdy zmíněného studenta spatřil, ho začal pomalu a tiše následovat cestou, která pravděpodobně vedla k zmijozelské společenské místnosti.

***

Zmijozel zaslechl zlostné hlasy z vedlejšího koridoru a stočil svůj směr k nim, v duchu spílaje těm pitomcům, kteří ho zbytečně okrádají o jeho drahocenný čas. Má přece teď tolik napilno! Ale jednou je učitel, tak musí zasáhnout! Se slovy "dvacet bodů z nebelvíru" na rtech, se vrhl ke dvěma provinilcům, kteří onen rozruch způsobili. Profesor, který chtěl mít celou záležitost co nejdříve z krku, si slíbil, že se s nimi nebude vůbec párat, musí být přece u svého Harryho tak nejrychleji, jak jen je to možné.

***

Zmijozelský sedmák hodil jeho směrem opatrný pohled, ale černovlásek nasadil v odpověď pouze masku netečnosti. Donce, i když se ho student otázal, proč jde pořád za ním, zachoval bohorovný klid. Nakonec se rozhodl, že už stejně nemá cenu předstírat jakoukoliv nenápadnost a tak s cílem přijít celé záležitosti konečně na kloub, začal rychle zkracovat vzdálenost mezi ním a druhým chlapcem.

***

"Co se to tu děje?!" otázal se mistr lektvarů stroze, propichuje Finnegana svým černým pohledem. Až moc dobře si totiž vzpomínal na to, jak mu Harry vyzvonil, že to byl právě tenhle spratek, se kterým se objímal a dokonce líbal. Jeho rty přece patřily jen a jen jemu! Nikdo jiný neměl právo se jich dotýkat! Taková drzost!

"Vůbec nic se neděje, pane profesore," lhal pohotově Draco Malfoy . "Jen jste nás právě zastihl při drobné výměně názorů na jednu zcela nepodstatnou záležitost. Promiňte mi, jestli jsme snad byli příliš hluční, navíc náš rozhovor právě skončil."
Výmluva zmijozelského prince byla sice uvěřitelná, ale Snape nebyl včerejší, aby si myslel, že šlo pouze o nevinnou konverzaci mezi dvěma studenty. Přesto však přikývl a po krátkém zaváhání se nakonec vydal vyslídit svou kořist, na kterou měl políčeno.

***

Jen co se nejneoblíbenější professor Bradavic ztratil za rohem chodby, irský mladík okamžitě spustil: "Jestli si myslíš, že dopustím, aby to takhle skončilo, tak to seš na velkém omylu!"

"Já s tebou ale nemám o čem diskutovat, Finnegane,"odsekl Draco, který se jen nevšímavě otočil a začal se vzdalovat opačným směrem.

Rozzuřený mladík ale zmijozela dohnal, chytil za paži a prudce jím škubl zpět, křiče: "Jak to že nemáš! Milovali jsme se a …"
"Milovali," vyplivl to slovo posměšně Malfoy. "Nikdy jsme se nemilovali. Prostě jsme spolu spali. Šlo jen a pouze o sex! Nikdy jsem nenaznačil, že chci něco víc. Kdybych o něco takového náhodou stál, tak by to rozhodně nebylo s tebou!"

Seamus zuřivě skřípal zuby, neschopen jakékoliv reakce na tato krutá slova. Nakonec ale zuřivě zavrčel: "Takže sis užil dosytosti a teď mě jen tak odkopneš?! Jako nějakou prachobyčejnou děvku? Tak to ses teda spletl chlapečku! Se mnou takhle nikdo jednat nebude a už vůbec ne takovej slizkej had jako ty!"

"Mě zase vůbec nezajímá, co chceš nebo nechceš, Finnegane! Pro mě to tímhle končí a tečka."
Když nebelvír uslyšel odpověď svého, teď už bývalého milence, svět se s ním zatočil, jak se mu vzteky zatmělo před očima.

***

Harry nemohl uvěřit svým očím, zmijozelský sedmák najednou začal utíkat, jako když do něj střelí. Nejprve po něm jen tak nenápadně pošilhával a potom vzal najednou nohy na ramena.

*To vypadám až tak výhružně? *přemítal černovlásek a musel se usmát, když viděl, jak onen mladík téměř vyrazil dveře zmijozelské společenské místnosti. Ach jo, zase se nedozví tajemství mladého hada. Co jen to nosí, když se kvůli tomu cítí tak sexy?

Harry chtěl právě vkročit na schodiště vedoucímu ze sklepení, když uslyšel zpoza rohu dva dosti rozzlobené hlasy, které po sobě štěkaly čím dál hrubší urážky. Nakoukl do boční chodby a okamžitě rozeznal pískově blond kštici Seamuse Finnegana a plavé vlasy DracaMalfoye. Neváhal a vydal se hned svému kamarádovi na pomoc. Než ale dorazil k těm dvou rozkmotřeným kohoutům, přestal už být spor pouze ústní a došlo na souboj opravdový! Hůlky oba vytažené v agresivním postoji, začali na sebe zuřivě metat jednu kletbu za druhou.

***

Severus rychle kráčel zpátky do sklepení. Když totiž pátral po svém zelenookém nebelvírkovi, potkal Ronalda Weasleyho a HermionuGrangerovou držící se za ruce a vrkající jako dvě hrdličky. Ještě teď se mu z toho pohledu dělalo špatně od žaludku. Alespoň teď však věděl, že má Harryho hledat tady dole.

Nechtěl už ztratit ani vteřinu, chtěl svého andílka sevřít v náručí a říct mu, jak moc ho miluje, že mu odpouští a nakonec uchvátit ta sladká ústa ve spalujícím vášnivém polibku. Už při tom pomyšlení mu podél páteře proběhlo slastné zachvění. Potom se okamžitě uchýlí do svých soukromých komnat, kde svou lásku položí na postel a bude hýčkat to božské tělo, dokud nebude jeho milenec křičet v extázi, a prosit, aby si ho vzal. Čemuž se on rozhodně bránit nebude. Severus se už nemohl dočkat, až své představy přetvoří v realitu.

***

Harry běžel směrem k šílené dvojici. Souboj se stával čím dál tím víc brutálnější, a když nebelvír slyšel, že začali padat i velice nebezpečné, života ohrožující kletby, začal hlasitě křičet, ve snaze oba blázny zastavit, lovíce přitom svoji hůlku z hábitu.

To byla ovšem obrovská chyba.

Polekaný Draco se reflexivně otočil, aby zjistil, kdo to tak huláká, kouzlo však již stačilo opustit hrot jeho hůlky a stejně jako jeho majitel změnilo svůj směr letu a nešťastně plnou silou narazilo do běžícího černovláska.
Chlapec měl vyražený dech, krev jako by mu tuhla v žilách a mysl obestřela temnota. Když klesal k zemi, zaslechl ještě několik výkřiků, z nichž nejhlasitější patřil muži, kterého miloval.

***

 

33 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 fallagela | Web | 30. července 2011 v 13:07 | Reagovat

No néééé...Mé srdce zaplesalo obrovskou radostí... Ale jestli teď Harry nátáhne bačkory, tak budu velice zklamaná a tak trochu naštvaná...Překlad je jako vždy výborný, děkuji... :-D

2 Nade | Web | 30. července 2011 v 13:56 | Reagovat

I já jsem zajásala nad další kapitolou, ale závěr mi vyrazil dech. Merline, co to ten Draco zase vyvádí?!
Příští kapitola je zřejmě závěrečná, že? Doufám, že to dobře dopadně, vzhledem k tomu, že celý příběh byl v podstatě jedna velká (vzrušující) sranda. ;-)

3 Sharlaid | 30. července 2011 v 13:58 | Reagovat

Jen jeden malý dotaz, překládáte to z francouzštiny nebo jste tu kapitolu někde vyhrabaly anglicky?

4 keishatko | E-mail | Web | 30. července 2011 v 15:03 | Reagovat

to né...chudáčik Harry a Severus, keď mu konečne išiel odpustiť...to je kruté :D ja som bola šťastím bez seba keď som zbadala, že je pokračovanie...teším sa hrozne na ďalší dielik....

5 Saskya | 30. července 2011 v 18:56 | Reagovat

ááách,to je koniec...
hmm, snáď bude v pohode a konečne prebehne plnohodnotné usmierenie :)
pekná kapitola :)

6 Bellatrix Black Lastrange | 30. července 2011 v 20:36 | Reagovat

[3]:Jak už bylo několikrát zodpovězeno, poslední kapitoly jsou překládány z francouzštiny :).

7 Amy | 31. července 2011 v 1:29 | Reagovat

úžasná kapitola! Už sa nemôžem dočkať ďalšej! Obrovská vďaka za preklad!

8 cim | 1. srpna 2011 v 10:30 | Reagovat

Báječný :D jsem napjatá jak to skončí, doufám, že dobře ;-) Díky :-)

9 Lenushka | 1. srpna 2011 v 11:37 | Reagovat

Tohle byla má smrt. Teď nebudu spát do té doby, než se vše vysvětlí. Doufám, že vše dopadne dobře. Kdy asi tak bychom jsme mohli očekávat poslední část?

10 bacil | 2. srpna 2011 v 10:13 | Reagovat

To ukončení nemyslíš vážne, že ne? Jestli Draco ublížil Harrymu tak ať si mně nepřeje. No spíš mu to teď vytmaví Severus. Ten bude vzteky bez sebe.
Super kapča a moc se těším na pokračování :-D

11 mamba | 10. srpna 2011 v 22:06 | Reagovat

Jsem blahem bez sebe :-D konečně jsem se dozvěděla, že Sevík Harrymu odpustil a už to vypadalo nadějně na happy end a ono nic 8-O bum-prásk a je po Harrýskovi O_O , no, snad, jak se říká, konec dobrý, všechno dobré, pls, pls, přelož další kapitolku co nejdříve 8-)  ;-)  :-)  :-D Díky, díky, díky :-)

12 Mišel | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 14:22 | Reagovat

Heej tak to je libovýý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama